Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvitová je ideální pacient, říká francouzský fyzioterapeut, díky kterému je zpátky na kurtu

Kvitová je ideální pacient, říká francouzský fyzioterapeut, díky kterému je zpátky na kurtu

Za ideálního pacienta označil francouzský specialista na terapii ruky Dominique Thomas tenistku Petru Kvitovou. Muž z Grenoblu výrazně přispěl k rychlejšímu uzdravení pořezaných prstů dvojnásobné vítězky Wimbledonu, která se v neděli v Paříži úspěšně vrátila na kurty.

"Jsem šťastný, že jsem mohl vidět, jak to ruka zvládla velmi dobře. Její zranění bylo opravdu vážné. Je to vlastně úžasné, že hrála tak brzy a tak dobře," komentoval Thomas výhru Kvitové v 1. kole nad Američankou Julií Boserupovou.

Kvitová si na první zápas na Roland Garros pozvala do lóže všechny nejbližší, o které se mohla po prosincovém přepadení a operaci pořezané ruky opřít. Ani profesor Thomas, ač byl na hráčku při rehabilitaci hodně přísný, tak nemohl chybět.

Po fandění v hledišti si Thomas dal na oslavu jedno malé pivo, pozdravil se s "pacientkou" a hned prohlédl její ruku. "Pořád potřebuje rehabilitaci, ale jsem velmi hrdý. Nikdo by tomu nevěřil, po tom, čím si prošla," řekl Francouz.

Thomas se terapií ruky zabývá dlouhých 40 let. Kvitové ho doporučil Radek Kebrle, který jí v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou sešil pořezané šlachy a dva nervy. K Thomasovi jezdil na stáže. "Měla štěstí, že ji operoval výborný chirurg," pochválil Thomas českého odborníka.

Podle Thomase šla rekonvalescence první týdny dobře. Poprvé se zhrozil měsíc a půl po zákroku. "Tehdy se vrátila z Kanárů a ruka byla velmi tuhá. Nečekal jsem tehdy, že se uvolní tak rychle, aby mohla hrát. Ale šlo to dobře," řekl Thomas.

Od začátku ocenil, jak je Kvitová odvážná, ochotná a odhodlaná. "Ideální pacient," chválil a doplnil: "A všechno bere i trochu s ironií, což je dobrá cesta. Hodně lidí propadá pesimismu, je na dně. Ona byla od začátku optimistka."

Když se s Kvitovou potkali, cvičili až šest hodin denně. A tvrdě, jak potvrdil Thomas a jak říkal i kondiční trenér české hráčky David Vydra. Tenistce vehnal i slzy do očí. "Ale ona to brala. Když vidím, že to lidi, často sportovci, opravdu chtějí, jdeme do toho. Chci po nich víc. Musíte najít balanc mezi odpočinkem a prací, ale u ní to šlo," řekl.

Kvitová stále nemá plný rozsah pohybu, ruku nedá v pěst. Thomas doufá, že by jednou mohla. "Nejsme si tím jistí. Ale vidíme, že to velmi dobře kompenzuje," řekl. Tenis je podle něho na rehabilitaci dokonalý sport. "Najednou jako by odpojíte ruku a necítíte bolest. Tak můžete dosáhnout maximální kontrakce svalů," uvedl dvaasedmdesátiletý odborník, který se rád oddává horské turistice.

Kvitovou neznal. Když mu Kebrle volal, jestli by jí pomohl, tak si o úspěších české hráčky přečetl na internetu. "Mám tenis rád, ale nejsem nějaký bláznivý nadšenec a tady jsem poprvé. Moc tenis nesleduju, ale teď budu," usmál se.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1