Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvitová létá po kurtu a ničí jednu soupeřku za druhou: „Je to hodně neuvěřitelný“

Kvitová létá po kurtu a ničí jednu soupeřku za druhou: „Je to hodně neuvěřitelný“

Třináct vyhraných zápasů na antuce v řadě už zvládla tenistka Petra Kvitová. Ten poslední přidala dnes na French Open a sama nad vítěznou šňůrou na pomalejším povrchu kroutí hlavou.

„Je to hodně neuvěřitelný, ještě takhle v řadě,“ komentovala Kvitová svoji antukovou sérii, během které vyhrála turnaje v Praze a Madridu a dva zápasy v Paříži. „Všichni víme, že jsem antuku měla vždycky šoupnutou jinam. Není to špatné.“

Jeden zápas Kvitovou dělí od vyrovnání maxima. Čtrnáctkrát v řadě vyhrála letos na přelomu března a dubna a také na přelomu let 2011 a 2012.

Více než polovinu výher na antuce zaznamenala v zápasech začínajících před polednem. Třeba v Praze i nyní na Roland Garros začínala vždy od 11:00. „Mám to ráda. Nespím dlouho a je lepší jít hrát co nejdříve a odehrát to,“ řekla.

Často se organizátorů turnajů ptá, jestli by bylo možné hrát dříve. A díky jménu, které je spojené mimo jiné se dvěma triumfy ve Wimbledonu, jí bývá vyhověno. „Pořadatelé jsou úžasní, že občas vyjdou vstříc. Za to jsem moc ráda. Určitě si nestěžuju.“

Vyhovuje jí, že má po brzy odehraném duelu volné odpoledne a čas na regeneraci. „Na masáž, na protahování a všechno, co je potřeba, abych byla připravena na další kolo. Tohle zatím funguje velmi dobře,“ pochvalovala si Kvitová.

Ve druhém kole French Open fungovalo vše na jedničku. Nasázela 27 vítězných míčů a Španělku Laru Arruabarrenaovou porazila 6:0 a 6:4. „Hrála jsem dobře. Tenis na antuce je jiný, mění se a ve špičce je hodně obranářek. Na to musím být připravená a už tolik nepanikařím a nechodím bezhlavě do rány,“ pronesla Kvitová.

Navíc je letos hubenější než kdy jindy a lépe se pohybuje. Dobíhá spoustu míčů, z kterých dokáže zahrát dobrý úder. A soupeřky tím překvapuje. „Nevadí mi to,“ smála se a doplnila: „Je to super pocit. Není to jen na antuce, ale i na tvrdém jsem od začátku roku lepší. Je fajn vědět, že když někam běžím, tak to asi chytím.“

Arruabarrenaovou porazila v tzv. býčí aréně, v které loni vypadla ve druhém kole. „Když vyšel program, tak se mi to vybavilo,“ zavzpomínala na zápas s Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou. „Jako menší jsem byla pověrčivější, ale teďka jsem si řekla, že je to jiný rok. A jsem ráda, že jsem to potvrdila,“ uvedla Kvitová.

V pátek se utkání s Anett Kontaveitovou. „Hmmm, těžký na třetí kolo,“ reagovala na jméno estonské soupeřky, kterou porazila ve třech setech cestou za titulem letos v Madridu. „Na antuce hraje výborně a hodně se zlepšila. Bude to fakt těžký,“ tušila Kvitová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1