Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvitová poslala Češky do semifinále Fed Cupu. Tenistky si ho zahrají podesáté v řadě

Kvitová poslala Češky do semifinále Fed Cupu. Tenistky si ho zahrají podesáté v řadě

České tenistky podesáté za sebou postoupily do semifinále Fed Cupu. V utkání 1. kola Světové skupiny vedou doma nad Švýcarskem už 3:0, když rozhodující třetí bod přidala v dnešním souboji týmových jedniček Petra Kvitová. Vítězka turnaje v Petrohradu z minulého týdne porazila v pražské O2 areně Belindu Bencicovou 6:2 a 6:4.

České tenistky vyhrály 1. kolo v nejkratším možném čase hned po třech dvouhrách, i když jim kvůli střevní viróze chyběla jednička a světová pětka Karolína Plíšková. V semifinále 21. a 22. dubna změří svěřenkyně kapitána Petra Pály síly s vítězem utkání mezi Běloruskem a Německem.

Kvitová prožila úspěšný návrat do Fed Cupu, který nehrála od předloňského finále kvůli následnému zranění ruky po přepadení neznámým útočníkem. Česká hráčka nejprve porazila v sobotu ve třech setech Viktoriji Golubicovou a dnes vyhrála i svůj druhý singl o tomto víkendu. Jeden bod přidala Barbora Strýcová, která v sobotu stejným výsledkem jako Kvitová přehrála Bencicovou.

Češky porazily Švýcarsko posedmé z osmi vzájemných soubojů a vyhrály jedenáctý z posledních dvanácti fedcupových zápasů. Vítěznou šňůru na domácí půdě protáhly už na deset utkání. Pálovy svěřenkyně vyhrály pět z předchozích sedmi ročníků Fed Cupu, vloni při absenci opor vypadly v semifinále na půdě USA.

Kvitová vstoupila do úvodní nedělní dvouhry stejně dobře jako do sobotního duelu s Golubicovou a první set vyhrála shodně 6:2. Domácí jednička sice hned v prvním gamu nevyužila pět brejkbolů, ale za stavu 2:2 už si soupeřčin servis vzala, poté co jí Bencicová pomohla dvojchybou.

Kvitové, která jediný předchozí vzájemný duel v roce 2013 vyhrála 2:0 na sety, v úvodu vycházel nátlakový tenis a Švýcarka byla v defenzivě. Česká hráčka zopakovala brejk za stavu 4:2 a první sadu rychle ovládla.

 

Švýcarská jednička se slovenskými kořeny, jež předloni před zraněním figurovala na sedmém místě světového žebříčku, se v druhém dějství zlepšila, ale na rozjetou Kvitovou to nestačilo.

Obě hráčky si držely servis, až přišel sedmý, takzvaný „Tildenův game“. V něm světová jednadvacítka první dva brejkboly nevyužila, ale třetí už zužitkovala, poté co Bencicová poslala lehký forhend za základní čáru. Při posledních dvou servisech musela Kvitová odvracet pokaždé po jednom brejkbolu, ale v rozhodující chvíli ji podání podrželo a zahrála dvě esa.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1