Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvitová si na French Open sáhla na dno. Krmila mě kraťasama, poslední čtyři hry byly na krev, říká

Kvitová si na French Open sáhla na dno. Krmila mě kraťasama, poslední čtyři hry byly na krev, říká

Tenistka Petra Kvitová tak trošku překvapila i sama sebe, jak zvládla bitvu v prvním kole French Open, které bere po skvělých výkonech na antuce jako bonus. V úvodním zápase si musela sáhnout na dno sil, aby otočila duel s Verónicou Cepedeovou z Paraguaye.

„Možná jsem sama ze sebe překvapená, že jsem byla schopná to vyhrát,“ řekla Kvitová po více než dvouhodinovém klání, v kterém zvítězila 3:6, 6:1 a 7:5. „Porazit na antuce takovou holku, to si musíte sáhnout trochu na dno,“ dodala.

Cepedeová loni na Roland Garros postoupila do osmifinále. „Chápu, že tu byla takhle daleko. Antuku má opravdu ráda,“ řekla osmá nasazená Kvitová. Soupeřka zpočátku nekazila a česká hvězda musela vytáhnout výborné údery, aby 89. hráčku žebříčku v koncovce třetího setu zlomila. „Poslední čtyři hry byly na krev. Podařilo se mi být o trochu víc agresivní, jinak bychom asi hrály doteď.“

Za stavu 4:5 v rozhodující sadě si Kvitová nezvykle pomohla třemi esy v řadě. „To bylo dobrý. Jsem ráda, že jsem byla schopná po dvou hodinách vytasit něco takového, určitě tomu fyzička dává hodně,“ uvedla. Vzápětí získala rozhodující brejk na 6:5. „To dělá hlavní rozdíl. Když přijdou důležité body, musíte je zahrát dobře, jinak vás dnes na okruhu může porazit kdokoliv,“ řekla.

Na centrálním dvorci se prala i s míči, které hůře letí, a proto hledala časování úderů. Dokázala se ale krotit, aby míče nevyházela do autu. „Radši jsem zvolila hrát sem tam výměny a jsem ráda, že ke konci jsem šla párkrát na síť. A povedlo se.“

V sezoně už dvojnásobná vítězka Wimbledonu vyhrála třináctý třísetový zápas a prohrála jen dva. Znovu ukázala, jak se zlepšila kondičně. „Pomáhá mi to. Pak i psychicky, že to vím. Dneska mě krmila kraťasama, já je nedobíhala. Jen ten jeden, který šel přes pásku a byl vlastně ten nejdůležitější,“ poukázala Kvitová.

Dostává své přezdívce „P3tra“, která značí, že často hraje na tři sety. „Když prohraju první set, ráda si vzpomenu, že bych to chtěla dotáhnout do třetího,“ usmála se a přemýšlela, proč třísetové duely vyhrává. „Je to o sebedůvěře, o kondici, jak si věřím na údery. Tenisu mám odehráno hodně.“

Patří mezi velké favoritky turnaje, sama ale mluvila o tom, že French Open už bere hlavně jako bonus. Důvodem jsou vyhrané antukové turnaje v Praze a Madridu. „Na antuce jsem si splnila až až, asi bych to nečekala. Fakt už mám splněno, tohle beru jako bonusový turnaj v lepší situaci než loni,“ konstatovala Kvitová.

V žádném případě to ale neznamená, že by přistupovala k druhému grandslamu sezony lehkovážně. „Neberu to lážo plážo. Neznamená to, že netrénuju, že na to prdím a jdu si jen zapinkat. Dělám všechno, abych byla připravená a nepolevím ani o píď, ale nechci na sebe dávat zbytečný tlak. Protože to tak ani necítím,“ prohlásila. V dalším kole se utká se Španělkou Larou Arruabarrenaovou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1