Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvitová zakončila návrat na kurty. Na French Open skončila ve druhém kole

Kvitová zakončila návrat na kurty. Na French Open skončila ve druhém kole

Tenistka Petra Kvitová prohrála při návratu na kurty po vážném zranění ruky na grandslamovém turnaji French Open ve druhém kole. Nasazená patnáctka dnes na antuce v Paříži nestačila soupeřku z kvalifikace Bethanii Mattekovou-Sandsovou, Američance podlehla dvakrát 6:7.

Dvojnásobná wimbledonská vítězka hrála první turnaj po prosincovém přepadení a operaci pořezaných prstů levé ruky, v které drží raketu. V neděli v 1. kole na dvorcích Rolanda Garrose přehrála Američanku Julii Boserupovou.

Kvitová se o startu v Paříži rozhodla na poslední chvíli. Její trénink směřuje k účasti na trávě Wimbledonu, který vyhrála v letech 2011 a 2014.

Do zápasu vstoupila vítězným bekhendovým returnem a brejkem, ale vzápětí o servis přišla. Po dalších dvou nechytatelných bekhendech podruhé vzala Američance podání a po esu zvýšila na nadějných 4:2.

Při dalším podání soupeřky měla tři brejkboly, ale skvěle hrající 117. tenistka žebříčku dvouhry Matteková-Sandsová všechny odvrátila díky přesným kraťasům, na které Kvitová nedokázala reagovat. Právě zkrácením hry Češku často trápila.

Set dospěl do tie-breaku, který měl podobný průběh jako celá úvodní sada. Kvitová šla do vedení 3:0 a 4:2, ale po dvojchybě o náskok přišla a nadšeně a riskantně hrající světová deblová jednička po vítězných míčích vzala Kvitové set.

Před druhou sadou si Američanka zavolala fyzioterapeuta, odešla na čtvrt hodiny z kurtu a nechala si zavázat levý stehenní sval. Na úvod druhého setu přišla Kvitové čistou hrou o servis, srovnala, ale pak podání prohrála bez zisku fiftýnu.

Dál ale bojovala, snažila se, vydřela brejk na 3:3 a naději na obrat. Nadechovala se k němu, ale za stavu 4:3 podobně jako v prvním setu nevyužila tři brejkboly. Zvláště při tom třetím chyběl bekhendovému úderu jen kousek k lajně.

I druhý set tak rozhodla zkrácená hra a Kvitová v ní znovu neudržela náskok. Vedla už 4:1, ale po dvojchybě bylo srovnáno na 4:4 a svoji devátou dvojchybu pak udělala Kvitová při mečbolu. Poté co míč zastavila páska, hodila frustrovaně raketou. U sítě se pak objala s Mattekovou-Sandsovou, která k ní dlouze promlouvala.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1