Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Martina potřebovala, aby někdo dvakrát vyjel před ní. Pak by to dopadlo, hodnotí neúspěch trenér

Martina potřebovala, aby někdo dvakrát vyjel před ní. Pak by to dopadlo, hodnotí neúspěch trenér

Dlouholetý trenér Martiny Sáblíkové Petr Novák zhodnotil první vystoupení své svěřenkyně na olympijských hrách v Pchjongčchangu podobně jako ona. Byl spokojený se zajetým časem, ale nespokojený se čtvrtým místem. O lepší výsledek podle něj Sáblíkovou mohla připravit i slabší soupeřka v rozjížďce, Ruska Natalija Voroninová totiž skončila až desátá.

„Poslední pára nikdy není úplně ideální. Ještě víc ale k sobě potřebuje soupeřku, aby se s ní tahala. Hlavně v konci. Bronzová Nizozemka ji měla, protože jela proti páté holce a mydlily se mezi sebou. Martina potřebovala, aby někdo dvakrát vyjel před ní. Pak by to dopadlo,“ hledal Novák možné důvody toho, proč třicetiletá česká reprezentantka skončila těsně pod stupni vítězů.

I když si uvědomuje, že čtvrté místo na olympiádě by pro řadu sportovců znamenalo úspěch, stejně jako jeho svěřenkyně to vnímá jinak. „Už máme přece jen ambice vyšší. Spokojený s ním stejně jako Martina nejsem, s časem, který zajela, ano,„ uvedl Novák, který tak výkon Sáblíkové ohodnotil zcela opačně oproti Nikole Zdráhalová. Ta při své olympijské premiéře skončila patnáctá, ale podle náročného kouče měla zajet lepší čas. Za umístění ji pro změnu pochválil.

Sáblíková měla v sezoně velké zdravotní problémy, laborovala se zády a výsledky nebyly ideální. V posledních týdnech se ale její stav zlepšil a byla i v dobré psychické pohodě.

„Je pravda, že ještě před měsícem si nemyslela, že by na trojce mohla bojovat o medaili. Teď jsme ale věřili, že to klapne. Když jsem viděl čas 3:59, který zajely Achtereekteová a Wüstová, tak jsem byl přesvědčený, že by to Martina mohla zajet. Tři kola před koncem jsem viděl, že to nedopadne,“ přiznal Novák.

Rodačka z Nového Města na Moravě byla pod jeho vedením na olympiádě čtvrtá podruhé. Při premiéře pod pěti kruhy v Turíně 2006 to však byl velký úspěch a naznačení jejích možností. I tehdy ale Sáblíková „bramborový“ výsledek obrečela.

„Tehdy jsme brečeli oba, deprese byla strašlivá. Dvacet minut se nemohla uklidnit, tekly jí slzy. Dneska to vzala víc chlapsky. Šel jsem za ní, ale požádala mě, abych ji nechal. Že si to potřebuje srovnat v hlavě. Jen jsem jí povídal: 'Tyhle holky, pokud pojedou pětku, tě neporazí',“ uvedl Novák s poukazem na druhý start v Pchjongčchangu, který Sáblíkovou čeká v pátek.

Na své nejsilnější trati bude obhajovat zlato z Vancouveru a Soči. „Věřím, že si Martina z téhle olympiády medaili odveze. Zda to bude zlato, nevím. Ještě budou na startu dvě další Holanďanky, které jsou dobré,“ řekl Novák. Plánuje, že Sáblíková bude v příštích dnech pilně trénovat a vynechá i pondělí patnáctistovku, na kterou se kvalifikovala. „Vymyslíme takovej trénink, aby ji pozvedl,“ řekl.

Vše o olympiádě si můžete přečíst zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1