Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mementa radosti i smutku. Prohlédněte si galerii opuštěných olympijských sportovišť

Mementa radosti i smutku. Prohlédněte si galerii opuštěných olympijských sportovišť

Drahá olympijská sportoviště obyčejně čeká neveselá budoucnost. Temná místa, kde dřív davy oslavovaly vítěze, se najdou prakticky v každé zemi, která kdy nejvýznamnější sportovní svátek pořádala. Jižní Korea, kde nyní soupeří o cenné kovy ti nejlepší z celého světa, to dobře ví.

Hry se neodehrávají jen v Pchjongčchangu, ale i v okolních střediscích - nově vybudovaný stadion pro 35 tisíc lidí, kde se konalo zahájení a kde hry skončí, například stojí v blízkém městečku Tegwalljong. Řada dalších středisek prošla před hrami rekonstrukcí. Nezbývá než doufat, že až zájem opadne, nečeká je to samé, co sportoviště z minulosti...

Opuštěné monumenty

Bobová dráha v Sarajevu se hodila ve válce z devadesátých let jako kryt, v dekoraci u stupňů vítězů vězí dodnes díry po těžké palbě. Olympijský hotel, který nedaleko leží v troskách, obraz zkázy dokresluje. Díky zničenému snu se dodnes zdá, jako by atmosféra války z Bosny nikdy neodešla.

Jako zvláštní památníky se tyčí i sportoviště po olympiádách v Německu, které hostilo hry třikrát. Snad jen Garmisch-Partenkirchen se obešel bez svého truchlivého pomníku. Rozpadající se budovy v okolí Berlína připomínají sportovní akci ve stínu Adolfa Hitlera, opuštěné olympijské nádraží v Mnichově zase atmosférou tísně dává vzpomenout na teroristický útok na izraelské sportovce v roce 1972.

Trosky sportovišť, která byla svědky slavných vítězství, leží po celém světě. Jsou to zarostlé skokanské můstky v Cortině d’Ampezzo či Grenoblu nebo betonový útes Linnahall na pobřeží v Tallinnu. Pár měsíců po hrách v Riu připomíná velkolepou slávu zdevastovaný legendární stadion Maracana. Jinde slouží jako memento vypuštěné bazény nebo koryto pro disciplíny na divoké vodě.

Při pozorování zašlého lesku sportovních stadionů, ze kterých jsou dnes ruiny, se do hlavy vkrádají nejrůznější myšlenky. Pouze ta hlavní, olympijská, zůstala tentokrát někde opodál.

Vše o zimní olympiádě čtěte zde >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1