Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mementa radosti i smutku. Prohlédněte si galerii opuštěných olympijských sportovišť

Mementa radosti i smutku. Prohlédněte si galerii opuštěných olympijských sportovišť

Drahá olympijská sportoviště obyčejně čeká neveselá budoucnost. Temná místa, kde dřív davy oslavovaly vítěze, se najdou prakticky v každé zemi, která kdy nejvýznamnější sportovní svátek pořádala. Jižní Korea, kde nyní soupeří o cenné kovy ti nejlepší z celého světa, to dobře ví.

Hry se neodehrávají jen v Pchjongčchangu, ale i v okolních střediscích - nově vybudovaný stadion pro 35 tisíc lidí, kde se konalo zahájení a kde hry skončí, například stojí v blízkém městečku Tegwalljong. Řada dalších středisek prošla před hrami rekonstrukcí. Nezbývá než doufat, že až zájem opadne, nečeká je to samé, co sportoviště z minulosti...

Opuštěné monumenty

Bobová dráha v Sarajevu se hodila ve válce z devadesátých let jako kryt, v dekoraci u stupňů vítězů vězí dodnes díry po těžké palbě. Olympijský hotel, který nedaleko leží v troskách, obraz zkázy dokresluje. Díky zničenému snu se dodnes zdá, jako by atmosféra války z Bosny nikdy neodešla.

Jako zvláštní památníky se tyčí i sportoviště po olympiádách v Německu, které hostilo hry třikrát. Snad jen Garmisch-Partenkirchen se obešel bez svého truchlivého pomníku. Rozpadající se budovy v okolí Berlína připomínají sportovní akci ve stínu Adolfa Hitlera, opuštěné olympijské nádraží v Mnichově zase atmosférou tísně dává vzpomenout na teroristický útok na izraelské sportovce v roce 1972.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Trosky sportovišť, která byla svědky slavných vítězství, leží po celém světě. Jsou to zarostlé skokanské můstky v Cortině d’Ampezzo či Grenoblu nebo betonový útes Linnahall na pobřeží v Tallinnu. Pár měsíců po hrách v Riu připomíná velkolepou slávu zdevastovaný legendární stadion Maracana. Jinde slouží jako memento vypuštěné bazény nebo koryto pro disciplíny na divoké vodě.

Při pozorování zašlého lesku sportovních stadionů, ze kterých jsou dnes ruiny, se do hlavy vkrádají nejrůznější myšlenky. Pouze ta hlavní, olympijská, zůstala tentokrát někde opodál.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744