Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mezi nasazenými ve Wimbledonu jsou i tři Češky a vracející se Williamsová

Mezi nasazenými ve Wimbledonu jsou i tři Češky a vracející se Williamsová

Tři české tenistky jsou mezi nasazenými hráčkami ve Wimbledonu. Karolína Plíšková bude na londýnské trávě plnit roli sedmičky, dvojnásobná vítězka turnaje Petra Kvitová osmičky a Barbora Strýcová třiadvacítky. Po mateřské pauze se vracející americkou hvězdu Serenu Williamsovou, která je v žebříčku WTA až na 183. místě, pořadatelé přidělili pozici 25. nasazené hráčky.

Jedničkami budou od pondělí, kdy turnaj v All England Clubu začne, obhájce titulu a druhý hráč světa Švýcar Roger Federer a Rumunka Simona Halepová.

V případě nasazení dvouhry žen se organizátoři řídí žebříčkem WTA, ale tentokrát využili klauzuli, podle které mohou udělat změnu, aby „zachovali los v rovnováze“. Proto sedminásobnou vítězku Wimbledonu Williamsovou nasadili, na rozdíl od pořadatelů Roland Garros, kde hrála první grandslam po porodu.

O nasazení ve Wimbledonu tak přišla Slovenka Dominika Cibulková, které patří v žebříčku WTA 32. místo. "Nebylo by to fér a správné," uvedla Slovenka před nasazením.

Třiadvacetinásobná grandslamová šampionka Williamsová, která loni v září porodila dceru, letos hrála tři turnaje. Na antukovém Roland Garros postoupila do osmifinále a k utkání proti Rusce Marii Šarapovové kvůli zranění nenastoupila.

Ve dvouhře mužů jsou změny v nasazení oproti žebříčku běžné. Komise po dohodě s ATP k žebříčku přidává i body za výkony na trávě v uplynulých dvou sezonách. Proto je jedničkou Federer před Španělem Rafaelem Nadalem.

Trojkou je loňský finalista Chorvat Marin Čilič, ač je v žebříčku ATP až pátý. Čeští hráči mezi nasazenými nejsou, neboť Tomáš Berdych kvůli bolavým zádům turnaj vynechá.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1