Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Mohli jsme porazit Čechy i 6:0.“ Ruský tisk chválí sbornou

„Mohli jsme porazit Čechy i 6:0.“ Ruský tisk chválí sbornou

Ruské noviny v dnešních komentářích oceňují hru sborné ve čtvrtfinále mistrovství světa, ve kterém porazila český tým 3:0. Tisk například píše, že pokud by v české brance nebyl Pavel Francouz, „konečný účet mohl být až neslušný“. Hlavní pozornost Rusů se však upírá na nadcházející semifinále, které Rusové sehrají s Kanadou, považovanou za „úhlavního soupeře“.

„Mohli jsme porazit Čechy i 6:0,“ cituje v jednom z titulků Sovětskij sport hokejovou legendu Borise Majorova, podle kterého sborná obstála, a Češi si opravdu stoprocentní šance téměř nevytvořili. Kdyby nebylo Pavla Francouze v české brance, „konečný účet mohl být až neslušný“.

Z vítězství nad Čechy lze podle komentátora vyvodit, že brankář Andrej Vasilevskij je na Kanadu nachystán: proti Čechům ani jedinkrát nezakolísal včetně náporu v prvních minutách. Nakonec „svěřenci trenéra Josefa Jandače napadali Vasilevského svatyni už dočista odevzdaně“, protože „brankářova sebejistota zchladila zápal (kapitána Jakuba) Voráčka a spol“.

Sborná podle listu také předvedla, že umí trpět: „Nadělat si problémy a pak je hrdinsky překonávat je pro Rusy typické, zjevně je to součást naší DNA,“ míní autor o mnohem lepším začátku Čechů, kteří zatlačili sbornou k její brance: „Chápali totiž, že jejich jedinou šancí je skórovat jako první“. Sborná ale i v nejtěžších chvílích obstála.

Týmu trenéra Olega Znaroka se „podařilo rozbít hru českých trojek a vyřadit ze hry střední útočníky - Kováře, Hanzla, Vránu a Horáka bylo třeba hledat na ledu s mikroskopem“. Hlavně však „sborná naplno využila největší vadu českého týmu - velikou mezeru mezi útokem a obranou“.

Sovětskij sport ale také varuje, že „je nutné něco udělat s vylučováním“. Vzniká totiž dojem, že hráči z „rodné ligy“ se nedokážou přizpůsobit manýrům sudích na šampionátu, protože jsou z KHL zvyklí na „přimhouření očí“. Teď je ale nejvyšší čas se adaptovat a v zápase s Kanadou se i přes adrenalin a vášně vyvarovat hákování, držení a sekání.

„Zápas s Čechy jsme čekali s napětím, ale dopadl pro sbornou skvěle ve všech ohledech - až se chce překřižovat, plivnout přes rameno a vykročit levou, abychom to nezakřikli,“ napsal Sport Express a poznamenal, že hra sborné skýtá i estetické uspokojení, což si před půl rokem nešlo ani představit.

Ruská povaha má podle komentátora sklon k sebepodceňování, ale ukázalo se, že starosti před zápasem byly zbytečné: „Zblízka se česká reprezentace ukázala být nikoliv hokejovým monstrem, ale obyčejným průměrem (...) dosti obskurním souborem vylepšeným několika hvězdami z NHL, které se na turnaji moc nepředvedly. Jak bylo možné se jich vážně bát?“

Znepokojivé byly podle listu jen první minuty, kdy Češi udělali dojem. Jakmile si však Rusové zvykli na pařížský led, bylo jasné, že soupeře může zachránit jen neuvěřitelný souběh okolností. Ruský brankář se sice vysloveně nenudil, ale český tým ničeho nedosáhl.

Kommersant naopak oceňuje, že Češi, ač jako outsideři měli hrát opatrně, se do zápasu pustili ve stylu severoamerických týmů a zamkli ruský tým v jeho pásmu - než jim došla energie. Od prvého ruského gólu se trápili, a to i při vlastních přesilovkách. Velká část českých výpadů končila již ve středním pásmu, "chytré kombinace" byly snadno čitelné. Hra sborné podle listu plně odpovídala představě, jak by měl hrát favorit, což se v závěrečné třetině ještě vystupňovalo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1