Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nahlédli jsme do české šatny na MS. Tohle všechno mají hokejisté k dispozici

Nahlédli jsme do české šatny na MS. Tohle všechno mají hokejisté k dispozici

Je třeba před jejich jména dávat i křestní. Protože u dvou českých kustodů na oficiální soupisce je napsáno: Ondráček. Je třeba dodat: Petr a Filip. Táta se synem. Český realizační tým má ve svém středu i rodinnou dvojici, k osvědčenému tátovi, který po šampionátech jezdí už několik let, přibyl 21letý „učeň“. Jak mu to jde? „Ještě je třeba něco vyladit!“ směje se jejich parťák Zdeněk Šmíd. Pojďte se společně s nimi podívat i na to, jak vypadá kabina národního týmu.

V jedné z místností visí salámy. Už od pohledu k nakousnutí… „To je naše spižírna. Dáváme klukům ochutnat. Trenérům taky. I my si občas ukrojíme,“ směje se Petr Ondráček, spolu se Šmídem dlouholetí parťáci a u národního týmu sehraný pár.

V minulých letech je ještě před šampionátem doplnil Jaroslav Kugler, někdejší úspěšný plzeňský házenkář, mistr republiky, který ale už odešel do důchodu. Takže hledali náhradu. Nakonec si ale řekli, že nejlepší bude, když zaučí Ondráčka juniora.

„Pomáhá nám s věcmi, které jsou nejvíce potřeba. Třeba s rychlým vysušením rukavic,“ popisuje táta. Filip Ondráček je kmenovým kustodem v Kometě, která naposledy slavila titul. Byl i s tátou u toho, když v minulosti inlinová reprezentace vyhrála mistrovství světa.

Více si přečtěte na webu iSport.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1