Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Napadlo mě, že se na kurty nemusím vrátit, přiznala Kvitová. Lékař nad rychlým comebackem kroutí hlavou

Napadlo mě, že se na kurty nemusím vrátit, přiznala Kvitová. Lékař nad rychlým comebackem kroutí hlavou

Petra Kvitová se po prosincovém přepadení a operaci ruky dokázala nečekaně rychle vrátit k vrcholovému tenisu a na French Open odehrála dva zápasy. Hlavním vítězstvím podle dvojnásobné wimbledonské vítězky je, že ji ruka ani při plné zátěži nebolela, byť přiznala, že ještě není úplně stoprocentní.

Kvitovou přepadl neznámý pachatel v bytě v Prostějově a nožem jí pořezal prsty levé ruky, v které drží raketu. Sedmadvacetiletá hráčka se po operaci a úspěšné rekonvalescenci vrátila na kurty už za pět měsíců. Na Roland Garros v prvním kole porazila Julii Boserupovou a s turnajem se rozloučila ve druhém kole po prohře s další Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou.

„Ruka po dvou zápasech nebyla přetížená, závratně neotekla a nebolela. To bylo nejdůležitější. Slíbila jsem panu doktorovi, že kdyby cokoliv, tak hned končím a skrečuju zápas. To se nestalo a je to asi naše největší vítězství,“ řekla Kvitová na dnešní tiskové konferenci v Praze.

Ruka ale ještě není stoprocentní. „Pořád mě ještě čeká spoustu práce, abych vůbec dala ruku do pěsti, a to ještě bude obnášet nějaké cvičení k tenisu. Ruka se chová v tom, že ještě úplně konečky prstů nefungují tak, jak by měly. Z toho pohledu raketu nezmáčknu tak, jak bych chtěla, a není tam ještě taková síla. Jednou mi raketa vyletěla strašnou rychlostí do plachty, což se mi stalo poprvé a zrovna den před zápasem,“ uvedla Kvitová.

Jejího operatéra rychlý návrat na kurty překvapil. „Šest měsíců jsme brali jako reálnou dobu a cokoliv je dřív, tak je jedině dobře. Samozřejmě jsme nečekali, že se tak rychle dá dohromady, protože to není jenom otázka poranění. To sice můžete rozcvičit, ale sportovec se nemusí vrátit. Hraje tam roli hodně faktorů,“ uvedl Radek Kebrle.

„Párkrát mě napadlo, že se nemusím nikdy vrátit. Potom asi přišla na řadu i škola, aby tam bylo něco jiného. Ale z 99 procent jsem pořád věřila a byla pozitivní,“ doplnila Kvitová.

Pětiměsíční pauza jí utekla rychle. „Pořád jsem cvičila, snažila se dělat něco na fyzičce. Abych zaměstnala hlavu nějak jinak, začala jsem studovat vysokou školu v Praze (Sociální a mediální komunikace na Univerzitě Jana Ámose Komenského). Docela mi to ubíhalo. Byli jsme i dvakrát na Lanzarote, v Monte Carlu,“ dodala.

Před Wimbledonem se bude Kvitová rozehrávat na menších turnajích. „Asi začneme v Birminghamu, kam bychom měli odlétat za 14 dní. Paříž pro nás byla startovním můstkem, nevěděli jsme, co od toho očekávat. Jsme rádi, že to tak Petra zvládla. Od pondělní začíná každodenní práce a vyloženě se budeme soustředit na její tenis,“ řekl trenér Jiří Vaněk.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1