Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat ve velkém stylu. Kvitová hladce vyhrála první zápas po vážném zranění

Návrat ve velkém stylu. Kvitová hladce vyhrála první zápas po vážném zranění

Tenistka Petra Kvitová vyhrála svůj první zápas po vážném zranění levé ruky. Dvojnásobná wimbledonská vítězka v prvním kole Roland Garros porazila Julii Boserupovou z USA 6:3 a 6:2.

Sedmadvacetiletá Kvitová byla loni 20. prosince přepadena ve svém bytě a pachatel jí pořezal všechny prsty levé ruky, v které drží raketu. Lékaři odhadovali, že se vrátí nejdříve po půl roce, ale bývalá světová dvojka to stihla skoro o měsíc dřív.

"Jsem tak ráda, že jsem se rozhodla sem přijet. Díky moc, strašně děkuji za všechnu pomoc, za vaši podporu," řekla Kvitová v rozhovoru na kurtu. "Nezáleží zas tak moc na tom, jak jsem hrála, ale důležité je vítězství."

V modrém tílku a bílo-modré sukni zahájila po jedenácté hodině program turnaje na centrálním dvorci Philippa Chatriera. První výměnu získala vítězným forhendem k čáře. Poté sice udělala dvojchybu, ale přidala další vítězný forhend, bod z podání, bekhend na čáru a za dvě minuty měla první game.

Zatínala pěst po vítězných míčích, snažila se hrát aktivně a svým druhým esem v utkání zvýšila po osmi minutách hry už na 3:0. Hrála uvolněně, bez velkých emocí a hodně soustředěně. Své oblíbené "pojď!" si křikla po esu v páté hře.

Za stavu 3:1 se dostala poprvé do problémů, ale všechny tři brejkboly odvrátila. První set ukončila po 39 minutách dalším vítězným forhendem a vzduch prořízl tentokrát mnohem hlasitější výkřik a dlouhé "pojď!".

Druhý set začala světová šestnáctka Kvitová čistou hrou při podání Boserupové, 86. hráčky žebříčku WTA. Servisem vzápětí brejk podržela. Zápas na pět minut přerušila bouřka, ale Kvitovou v rozletu nezastavila.

Ještě jednou vzala ve druhém setu Američance servis a za hodinu a 13 minut zápas ukončila. K výhře si pomohla devíti esy a 31 vítěznými míči. Využila hned první mečbol, pustila raketu na zem, sundala čelenku a došla k síti podat soupeřce ruku. Zamávala divákům a položila si na chvilku na lavičce hlavu do dlaní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1