Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Není to v souladu s naší kulturou.“ Hráči Saúdské Arábie odmítli uctít minutou ticha oběti útoku

„Není to v souladu s naší kulturou.“ Hráči Saúdské Arábie odmítli uctít minutou ticha oběti útoku

Zatímco se fotbalisté Austrálie postavili do řady, chytili se kolem ramen a se sklopenou hlavou uctili minutou ticha oběti a pozůstalé sobotního teroristického útoku v Londýně, hráči Saúdské Arábie projev úcty odmítli. Fanoušky, kteří se v australském Adelaide přišli podívat na kvalifikační zápas o postup na mistrovství světa, chování saúdskoarabských hráčů naštvalo. Tým se snaží hájit tím, že „to není v souladu s jejich kulturou“. 

Pobouření Australanů je o to větší, že mezi osmi oběťmi útoku v Londýně byly i dvě australské občanky – 21letá Sara Zelenaková a 28letá zdravotní sestra Kirsty Bodenová, která údajně zahynula, když běžela na pomoc zraněným. Fotbalisté Saúdské Arábie ale citlivost situace ignorovali a tradiční gesto respektu zemřelým odmítli vyjádřit i náhradníci sedící na lavičce.

Ignorace saúdskoarabského týmu vyvolalo pobouření nejen mezi fanoušky sedícími na stadionu, ale také mezi uživateli sociálních sítí. „Neúčastnit se minuty ticha je nechutné,“ napsal jeden z nich s tím, že doufá v potrestání týmu Saúdské Arábie.

Jak podle serveru Daily Mail sdělil mluvčí Australské fotbalové federace (FFA), o ignorování minuty ticha věděli ještě před zápasem. FFA prý požadovala souhlas týmu Saúdské Arábie i Asijské fotbalové konfederace, aby se uctění památky zemřelých účastnily, obě federace to ale dopředu odmítly. „FFA byla následně informována zástupci saúdskoarabského týmu, že tato tradice není v souladu se saúdskoarabskou kulturou,“ říká mluvčí Australské fotbalové federace.

Většina hráčů Saúdské Arábie jsou muslimové, kteří uctívají památku zesnulých především modlením. Minutou ticha však hráči běžně uctívají zemřelé i před zápasy evropské Premier League, kde muslimští sportovci tuto známku respektu nebojkotují.

Samotný zápas byl po prvotním incidentu velmi napínavý a Australany může těšit, že Saúdskou Arábii porazili 3:2. Jejich rozhodnutí neúčastnit se minuty ticha však zřejmě bude mít ještě dohru. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1