Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nevšední příběh druhého zlata Ledecké: Večer trápení a slzy, ráno ztracené číslo

Nevšední příběh druhého zlata Ledecké: Večer trápení a slzy, ráno ztracené číslo

PŘÍMO Z KOREJE | Na trati působila jistě jako rozjetá mašina, přesto i ona řešila před vyvrcholením olympiády trable. Večer před jízdou v paralelním slalomu na ni padla slabší chvilka, ráno pro změnu nemohla najít startovní číslo. „Jak se říká, nešťastný začátek, šťastný konec,“ řekl fyzioterapeut Ester Ledecké Jakub Marek. A česká šampionka se stala druhým zlatem hlavní českou tváří a hitem olympiády.

Na startu hypnotizovala dráhu pod sebou a po každé jízdě si jen dala snowboard před tvář a pekelně se dál soustředila. Tou hradbou nikdo nedokázal prorazit - po senzačním triumfu v lyžařském Super-G brala Ester Ledecká druhé zlato i v sobotu ve snowboardovém paralelním slalomu.

Byť za kulisami se nervozita rozhodně vyskytovala.



„Byl tam úplně stejný stav jako před Super-G. Jelikož se ji nepovedl včerejší warm up, tak ty pochyby opět nastaly a nebyla na tom dobře. Začínám se bát, že to bude mít jako rituál. Že nám bude brečet před každým závodem,“ přiznal její lyžařský trenér Tomáš Bank. Ihned však dodal. „Slzy ale pomáhají. Člověk asi musí pochybovat, aby se neuspokojil. A Ester se z toho vyspala a ráno byla v pohodě,“ doplnil Bank.

Jenže ani v tu chvíli nebyl trablím konec. Když se totiž blížil čas závodu, najednou se Ledecké ztratilo startovní číslo. „Byly chvilku nervy, protože nikdo nevěděl, kde je, ale vyřešilo se to rychle. Dalo se do jiného batohu, než se bral na kopec. Takže jsme museli pro číslo, aby mohla závodit,“ smál se fyzioterapeut Jakub Marek. „Nevím, někdo, kdo to měl na starost. Vůbec netuším, nějaký skřítek. Přesně tak. Jak se říká, nešťastný začátek, šťastný konec,“ přikývl Marek.

Pokračování na iSport.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1