Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O vítězi mistrovství rozhodlo nejdelší finále v historii. Švédové velebí brankáře Lundqvista

O vítězi mistrovství rozhodlo nejdelší finále v historii. Švédové velebí brankáře Lundqvista

Hokejisté Švédska se v neděli večer po čtyřech letech vrátili na trůn pro nejlepší tým mistrovství světa a získali pro svou zemi jubilejní desátý titul. O jejich výhře nad Kanadou, který přišla o šanci na zlatý hattrick i 27. triumf na světových šampionátech, čímž by se vyrovnala Rusku, ale musely po 80 minutách hry rozhodnout až samostatné nájezdy. Delší finále se nikdy nehrálo, kapitán Švédska Joel Lundqvist mistrovský pohár převzal těsně po půlnoci.

„Osobně jsem něco v dresu Švédska vyhrál poprvé," radoval se útočník Marcus Krüger. „Vím, jak důležité je to pro všechny kluky v týmu a švédský hokej obecně. Bude fajn se teď vrátit domů a podělit se s fanoušky o radost," usmíval se šestadvacetiletý hráč Chicaga, který vyhrál dvakrát Stanleyův pohár. V dresu Švédska však zatím získal jen stříbrné medaile na olympijských hrách v Soči a mistrovství světa před šesti lety.

Hrdinou zápasu byl brankář Hernik Lundqvist, který se k týmu připojil až v průběhu turnaje po vyřazení New York Rangers v play off NHL. A na šampionátu potvrdil své kvality. Ve čtvrtfinále, semifinále i finále inkasoval vždy jen jeden gól.

„Henrik byl skvělý a dal nám šanci vyhrát každý zápas," řekl Krüger. „Všichni ho známe a víme, že je to rozený vítěz. Je to muž velkých zápasů a ve finále to opět potvrdil," uvedl Krüger. Lundqvist si ve finále připsal 42 zákroků a neinkasoval ani v jednom ze čtyř kanadských nájezdů, na které došlo. Při souboji s Ryanem O'Reillym měl ale štěstí, neboť jeho pokus skončil na tyči.

Kanaďané byli po zápase hodně zklamaní a asi by uvítali, kdyby se finále hrálo stejně jako zápasy v play off NHL do rozhodnutí. Pravidla Mezinárodní hokejové federace jsou ale jiná.

„Měli jsme šance rozhodnout v prodloužení, ale skončilo to tak, jak to skončilo," řekl útočník Travis Konecny. „Ale víte co? Náš brankář byl skvělý, držel nás ve hře. Je těžké to skousnout, ale na druhou stranu jsme odehráli dobrý zápas. Něco podobného jsem zažil poprvé. Prodloužení, nájezdy. Je to šílené," dodal dvacetiletý talent Philadelphie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1