Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pelta úkoloval a naváděl úředníky, kteří řeší dotace. Lobbing, jsem nevinný, brání se

Pelta úkoloval a naváděl úředníky, kteří řeší dotace. Lobbing, jsem nevinný, brání se

Předseda Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta, pro kterého žalobci navrhli vazbu v souvislosti s vyšetřováním možného zneužití dotací z ministerstva školství na sport, se cítí nevinen. Podle jeho advokáta Bronislava Šeráka je nejvyšší muž českého fotbalu podezřelý z toho, že měl navádět další dva obviněné - náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou a bývalého šéfa odboru sportu MŠMT Zdeňka Břízu, jak nakládat s dotacemi pro sport. Mělo se tedy podle něj jednat o jakýsi lobbing.

"Klient byl obviněn ze zneužití pravomocí úřední osoby, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Těchto trestných činů se měl dopustit ve formě návodu, měl ty dva úředníky, zaměstnance ministerstva školství, navádět, jak nakládat s dotacemi. A ti měli na základě požadavků od klienta ovlivňovat proces rozdělení finanční podpory pro sport," řekl ČTK Šerák.

Nešlo podle něj o peníze pro FAČR, ale obecně pro sport. Pelta je totiž zároveň místopředsedou České unie sportu a působí i v olympijském výboru. "Klient nevyjednával za FAČR, už vůbec ne za sebe, ale jako statutární zástupce svazů, jako představitel sportovních spolků. Měl lobbovat o co největší peníze pro celý sport," doplnil Šerák.

Pelta se podle něj cítí nevinen. "Klient si je absolutně jist, že se ničeho protiprávního nedopustil. Vypovídal, vyčerpávajícím způsobem odpovídal na všechny otázky, všechno vysvětlil. Nemá co skrývat. Necítí se vinen, nemá obavy," řekl Šerák.

Podle informací serveru Seznam.cz se náměstkyně Kratochvílová domlouvala s Peltou na přípravě dotačních programů. Rozdělování dotací pak podle policejních dokumentů ovlivňovali ve svůj prospěch nebo ve prospěch svých blízkých. Policie má nahrané jejich hovory.

Podle Šeráka se ale Pelta neobohacoval. "Obvinění se v žádném případě netýká uplácení při rozdělování dotací, že by něco sliboval a podobně. Rozhodně to není o tom, že by se obohacoval," uvedl Šerák.

O návrhu vrchního státního zastupitelství na uvalení vazby rozhodne dnes dopoledne Obvodní soud pro Prahu 1. Peltova advokáta návrh žalobců překvapil. "Kontaktoval jsem soud, ale zatím přesné důvody návrhu vzetí do vazby nevím," dodal Šerák, který rovněž potvrdil, že obviněna byla i FAČR jako právnická osoba.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1