Pětaosmdesátiletý maratonec zamotal vědcům hlavu. Nestárne a běhá neuvěřitelné časy | info.cz

Články odjinud

Pětaosmdesátiletý maratonec zamotal vědcům hlavu. Nestárne a běhá neuvěřitelné časy

Pětaosmdesátiletý Ed Whitlock, který na sklonku loňského roku jako první člověk starší 80 let zaběhl maratonskou trať pod čtyři hodiny, pořádně zamotal hlavu vědcům. Cílový čas 3 hodiny 56 minut 34 sekund je prakticky nedosažitelný i pro mladého nepříliš trénovaného člověka, natož pro muže, který se narodil v roce 1931. Whitlock je rovněž jediným člověkem starším 70 let, který zaběhl maraton pod tři hodiny, konkrétně 2:54:48. Tehdy mu bylo 73 let. Podle deníku New York Times to znamená, že by ve svých 20 letech zaběhl 42 kilometrů dlouhou trať v čase kolem dvou hodin a tří minut, což by byl v roce 2010 světový rekord. Whitlock ovšem začal běhat až v 41 letech.

„On stárne tak pomalu, jak jen stárnout můžete,“ řekl New York Times Michael Joyner z věhlasného výzkumného centra Mayo Clinic. Whitlockův trénink odpověď na otázku, jak jsou takové časy v jeho věku vůbec možné, nedává. Krouží většinou tříhodinová kolečka kolem hřbitova v kanadském Milton Green a trenéra k tomu nepotřebuje. Neprotahuje se, nemá hodinky, neměří si tep, nedrží dietu, má na nohách 15 let staré boty. Zkrátka nedělá nic, co dělají všichni, kteří chtějí uběhnout maraton ve slušném čase.  

Jeho obrovskou výhodou je, že je drobné postavy (váží 50 kilogramů), má velké plíce, na svůj věk vypracované svaly, ideální chůzi a obrovskou vůli. „Věřím, že lidé mohou dokázat mnohem víc, než si myslí. Musíte být do značné míry idiot, abyste něco takového zkusil,“ řekl Whitlock reportérovi New York Times. Před čtyřmi lety absolvoval sérii fyzických testů na univerzitě v Montrealu. Jeden z nich se zaměřil i na měření hodnoty VO2 max, což je ukazatel výše kyslíku spotřebované v mililitrech na kilogram tělesné hmotnosti za minutu. Čím větší je tento ukazatel, tím lepší je vaše kondice.

Zhruba osmdesátiletý člověk má hodnotu VO2 max kolem 20, Whitlock má 54. To je vynikající hodnota i na dvacetiletého trénovaného mladíka. „Nic lepšího v literatuře nenajdete. Je to naprosto fenomenální,“ dodává Scott Trappe z univerzity v Muncie, který před časem zkoumal norské běžce na lyžích, kteří mají rovněž vysoké hodnoty.

Pětaosmdesátiletý maratonec absolvoval i test, který zkoumal takzvané motorické jednotky ve svalech. Je to vlastně nejmenší jednotka, která vytváří ve svalech sílu. S věkem počet takových jednotek klesá. Osmdesátníci by jich ve svalovém vláknu měli mít v průměru 60, zdravý mladý jedinec pak 160. Whitlock jich má 100, což je v jeho věku nevídaný počet.

„Pokud máte více takových jednotek, lépe si při stárnutí udržíte svalovou hmotu. To vám samozřejmě dodává větší sílu,“ uvedl fyziolog Russell Hepple. Vědcům se podařilo najít i fotografii, na níž Whitlock běží, ale tehdy mu bylo 20 let. Jeho postava je téměř totožná s jeho dnešní postavou. „Je to neuvěřitelný obrázek. Normální člověk by ztratil až 40 procent svalové hmoty,“ dodal.

I na Whitlockovi se ovšem objevují známky stárnutí. Jeho současný maratonský čas je o hodinu pomalejší, než byl před deseti lety. Tu a tam se u něj objevují i menší zranění, byť nejsou vážná. Běhá přesto dál. Podle svých slov ovšem nikoliv kvůli zdraví, ale kvůli potěšení ze stanovení nových rekordů a také se mu líbí pozornost, kterou jeho výkony vyvolávají. Trénink mu přijde úmorný a závody vyčerpávající. „Jediný pocit štěstí mám, když v cíli zjistím, že jsem v pořádku,“ dodává.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie