Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Plíšková dostala výprask od Šarapovové, na French Open končí i Kvitová

Plíšková dostala výprask od Šarapovové, na French Open končí i Kvitová

České tenistky Karolína Plíšková ani Petra Kvitová role favoritek na antukovém Roland Garros nesplní. Šestá nasazená Plíšková podlehla v duelu bývalých světových jedniček dvojnásobné vítězce pařížského grandslamu Marii Šarapovové z Ruska 2:6 a 1:6, zatímco turnajová osmička Kvitová rovněž ve třetím kole podlehla Anett Kontaveitové z Estonska dvakrát 6:7.

Poslední českou zástupkyní ve dvouhře zůstala Barbora Strýcová, která si o postup do čtvrtfinále zahraje v neděli s Julií Putincevovou z Kazachstánu.

Šarapovová, která se snaží o návrat do špičky po trestu za doping, nedala Plíškové šanci a pro vítězství si došla za 59 minut. V dalším kole může vítězka Roland Garros z let 2012 a 2014 narazit na jinou bývalou světovou jedničku Serenu Williamsovou. Americká hráčka, která se pro změnu vrací po mateřské pauze, však musí nejprve porazit Němku Julii Görgesovou.

Šestadvacetiletá Kvitová dohrála při desátém startu na French Open počtvrté ve třetím kole, což je její nejčastější konec v turnaji. Skončila tak její letošní antuková série, která se zastavila na třinácti výhrách.

Kvitová měla hrát s Kontaveitovou v pátek večer, ale kvůli dešti byl zápas přeložen. Ve svém oblíbeném čase od jedenácti hodin začala zostra - po sérii vítězných úderů vedla 2:0 a měla dva brejkboly na 4:1. Estonku ale nezlomila. "Zariskovala, zahrála to hráčsky, protože viděla, že to do ní Petra valila a hrála moc dobře. Tam se to trošičku zlomilo," komentoval důležitý moment trenér Kvitové Jiří Vaněk.

Soupeřka zlepšila pohyb a především prodloužila údery. Kvitová už neměla čas míče tolik „zabíjet“ a začala chybovat. Od stavu 3:1 ztratila čtyři hry v řadě a za stavu 3:5 podávala Kontaveitová na zisk sady. Češka se vrátila do hry za pomoci dvou dvojchyb Estonky a v tie-breaku se zdálo, že uspěje. Vedla 5:4 a podávala, ale sama udělala dvojchybu, nevynucenou chybu a při druhém setbolu o set přišla.

I ve druhém setu získala Kvitová první brejk (4:2). V utkání se ale trápila s prvním servisem a o výhodu vzápětí přišla. „Ona Petře vrátila každý servis, proto je rvala možná víc k lajně, aby si udělala nějaký bod. A ten pořád nepřicházel,“ řekl Vaněk.

Aktivně hrající Kontaveitová diktovala tempo výměn a jindy klidnou Češku dokonce po prohozu donutila hodit raketou. V koncovce dvouhodinového klání odvrátila Kvitová za stavu 4:5 dva mečboly a ještě udržela naději na obrat.

I druhý set dotáhla do tie-breaku a ten měl stejný průběh jako oba sety - zprvu vedla, ale po chybách, kterých jí statistici napočítali 57 (z toho 10 dvojchyb), o náskok přišla a při čtvrtém mečbolu kapitulovala. „Prohrála s hráčkou, která na antuce hraje výborně. Byla to vyrovnaná hra a rozhodlo pár důležitých balonů,“ řekl Vaněk.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1