Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Plzeň v Evropské lize porazila Lugano 4:1 a je druhá ve skupině

Plzeň v Evropské lize porazila Lugano 4:1 a je druhá ve skupině

Fotbalisté Plzně ve čtvrtém kole Evropské ligy doma porazili Lugano 4:1, švýcarskému soupeři vrátili dva týdny starou porážku 2:3 a posunuli se na druhé místo skupiny G s šesti body. Vedoucí FCSB v Bukurešti remizoval s Beer Ševou 1:1 a s deseti body má jistý postup do vyřazovací fáze. Bývalou Steauu přivítají Západočeši za tři týdny.

Ve Štruncových sadech se v prvním poločase dvakrát trefil Michael Krmenčík a jednou Tomáš Hořava. Na 1:1 mezitím vyrovnal Davide Mariani. Po změně stran zvýšil Aleš Čermák. Viktoria se tak výborně naladila na nedělní ligový šlágr se Slavií.

Plzeňský trenér Pavel Vrba udělal v základní sestavě tři změny od posledního ligového utkání v Karviné. V brance jako obvykle v EL nastoupil Hruška místo Kozáčika a v záloze dostali Čermák s Petrželou přednost před Kolářem a Zemanem.

Krmenčík otevřel skóre už ve 4. minutě, ale Lugano z ojedinělé akce vyrovnalo. Mariani obešel dva nedůrazné protihráče a střelou z dálky překvapil Hrušku. Už za čtyři minuty však zblízka vrátil domácím vedení Krmenčík po Řezníkově zpětné přihrávce.

Obě mužstva více útočila než bránila. Hrošovského střelu zpoza šestnáctky brankář Da Costa vytáhl na roh, vyrovnání odmítl Mariani, který sám před Hruškou vypálil nad břevno. Plzeňský gólman pak vyrazil další Daprelův pokus. V poslední minutě prvního poločasu zvýšil na 3:1 Hořava hlavou po Kopicově přímém kopu.

Lídr české ligy v 56. minutě udeřil počtvrté. Řezník vrátil míč do pokutového území, Krmenčík ho posunul na Čermáka a ten snadno zakončil do odkryté branky. Třiadvacetiletý záložník se trefil poprvé po letním příchodu ze Sparty.

Plzeň kontrolovala hru a měla další šance. Kopicovu dalekonosnou ránu zneškodnil Da Costa a Hájek z rohu branku netrefil. Předposlední tým švýcarské ligy už Viktorii příliš nezlobil, výjimkou byla Bottaniho střela, s níž si poradil Hruška.

V závěru mohl přidat pátý gól Čermák, ale z přímého kopu o kousek minul. Plzeň tak doma v pohárech vyhrála potřetí za sebou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1