Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Považuji to za dovršení svého díla, prohlásil po schválení stanov Berbr

Považuji to za dovršení svého díla, prohlásil po schválení stanov Berbr

Místopředseda Fotbalové asociace ČR Roman Berbr považuje dnešní schválení novely stanov, která zabrání při budoucí volbě předsedy FAČR možnosti patu, a tím pádem odvrátila i hrozbu ustavení normalizační komise ze strany FIFA a UEFA, za dovršení svého díla. Připustil, že měl do poslední chvíle obavy, aby návrh stanov na valné hromadě v Praze prošel.

Zatímco za Čechy hlasovalo pro novelu všech 128 delegátů, za Moravu bylo pro 43 ze 73, proti bylo 26 delegátů a čtyři se zdrželi hlasování. „Měl jsem obavu. Pracovali jsme ještě tady na chodbách, ani tady to ještě nebylo jisté," řekl na tiskové konferenci Berbr. „Považuji to za dovršení svého díla,“ dodal.

Proti návrhu, který od druhého kola ruší při volbě předsedy stávající dvoukomorový systém hlasování a dává výhodu Čechám, byly kluby z nižších soutěží na Moravě. „Na Moravě není normální situace, co se týče vývoje politiky ve fotbale. Jestliže 30 klubů divize chce ovládat fotbalový orgán, který má 300 tisíc lidí, a ignorují dohodu, kterou podepíší vrcholní představitelé Moravy, tak je to pro mě něco nemocného,“ uvedl Berbr.

„Morava si musí uvědomit, že politiku nemohou dělat kluby divizí, ale dělají ji vrcholný představitel, to znamená místopředseda, a kraje,“ dodal Berbr, který je považovaný za jednoho z vládců českého fotbalu.

Obě komory se o změně stanov dohadovaly od valné hromady vloni v červnu, která skončila patem a nezvolila nového předsedu. To se povedlo až v prosinci, ale novela stanov ani tehdy neprošla. Teprve v dubnu se komory dohodly na úpravě, kterou její představitelé podepsali a dnes ji schválila valná hromada. Pokud by se to opět nepodařilo, hrozila by v České republice mezinárodní normalizační komise, která by mohla převzít funkce výkonného výboru a sama předložit návrh na změnu stanov.

„Před rokem jsme nezvolili předsedu, protože Morava se zablokovala a říkali, že za to můžeme my tím, že jsme nepřipustili Olomouc a Karvinou. Za půl roku jsme zvolili předsedu, ale nezměnili stanovy. Zase říkali důvod, že tady byl (vyslanec UEFA) Surkis, který mluvil rusky. Já jim nabízel, aby se v posledním kole sečetly hlasy, to odmítli,“ uvedl Berbr.

„Dneska jsem měl strach, že to odmítnou znovu, a muselo by dojít ke zrušení komor. Moje přání to bylo, ale na rovinu říkám, pro mě jsou podání ruky a slib svaté, natož když něco podepíšu. Takže pro mě jednoznačně z toho vyplývalo, že celou českou komoru povedu k tomu, aby se podepsaná dohoda (z dubna) dodržela,“ uvedl Berbr.

Je přesvědčen, že pokud by prošel návrh na tajné hlasování, novelu by valná hromada dnes opět nezvolila. "Dopadlo by to špatně. Schovali by se za to tajné hlasování, identita by nebyla vidět," dodal vlivný funkcionář.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1