Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příběh sešívané euforie. Jak se rodil slávistický titul po osmi letech?

Příběh sešívané euforie. Jak se rodil slávistický titul po osmi letech?

Velká očekávání, ale i nervozita jako před důležitou životní zkouškou. A v závěru nekonečná euforie. Fotbalisté Slavie po osmi letech získali mistrovský titul. Nahlédněme do zákulisí dne, který vrátil hráčům v červenobílých barvách punc šampiónů.

Na strahovský kopec praží slunce. Fanoušci postávají před stadionem Evžena Rošického. Baví se, čekají na přátele, nebo už se šikují u vstupů. Na všech je vidět, jak jsou nervózní a zároveň natěšení. Někteří vzpomínají na staré časy, kdy sem chodili častěji.

Dlouho doufali, že se na chátrající Strahov už nikdy nebudou muset vrátit. V roce 2008, po osmi letech vyhnanství, z něj zamířili do moderní arény v Edenu. „Jsme zpátky doma,” jásali tehdy.

Zpátky na kopec

Vršovická aréna pro 21 tisíc lidí ale tento týden patří jiným hvězdám. Bývalý majitel si místo posledního ligového zápasu nasmlouval koncerty. Slávisté tak opět šplhají na kopec na druhé straně Vltavy.

Dorazilo jich víc než 12 tisíc. „Jsem nervózní víc než při státnicích,” píše jeden z fandů na Twitter a dodává, že raději nechce vědět, jak se cítí hráči.

Ta tíha okamžiku tu dopadá na každého. Po osmi letech od posledního titulu, po letech bídy, kdy fotbalistům nechodily výplaty, střídali se majitelé a klubu reálně hrozil zánik, má Slavia na dosah mistrovský titul. Stačí jediná výhra.

Jenže udělat poslední krok je tak těžké. Brno, kterému měli slávisté čelit, se navíc v posledních týdnech dostalo do formy a trápilo i Plzeň - konkurenta sešívaných v řežbě o titul. „Prožil jsem bezesnou noc,” vypráví trenér Jaroslav Šilhavý o tom, jak na něj dopadla zodpovědnost.

Zvlášť, když si uvědomil, že se mu rozrůstá marodka. Záložník Jan Sýkora jen před pár dny doléčil angínu, útočníka Milana Škodu si vzali do péče fyzioterapeuti a snažili se o zázrak. Zranění navíc zasáhlo i dalšího forvarda Murise Mešanoviče. „Kdo bude hrát?” přemítá Šilhavý.

„To je šílené!“

Nervozitu slávistů jako by dokreslovalo nepovedené choreo, které před zápasem rozvinuli fanoušci. Podobně rozpačité byly úvodní minuty utkání. Slavia se těžko prokousávala středem pole, Brno nebezpečně hrozilo z rohů.

„To je šílené!” kroutí hlavou kapitán Jiří Bílek. Nervy ho na lavičce deptají víc, než kdyby byl na hřišti. Kapitánská páska mu sice zůstala, na jaře ale místo něj hrají jiní.

Do slávistických rozpaků navíc přiletí zpráva z Plzně. Ačkoli ji hráči nevnímají, v hledišti to zašumí. Jestliže doteď by byl gól na 1:0 vítaným uklidněním, nyní je nutností. Když Viktoria vyhraje, sešívaní musí také, jinak skončí druzí.

480p 360p 240p
Exkluzivní video: Slávistické oslavy zblízka - invaze na hřiště, radost s pohárem

Brno ale záhy střídá zraněného brankáře. A než se náhradník Veselý při prvoligovém debutu rozkouká, loví dvakrát míč z brány. „Nezávidím mu. Ale nám to pomohlo, tohle už je lepší,” raduje se Šilhavý.

Naopak v Plzni je najednou ticho. Kotel, který do té doby hnal na dálku Brno, přestane skandovat. Zprávy, které chodí na strahovskou novinářskou tribunu z vnitřku realizačního týmu Viktorie, popisují, že i kabina se s titulem loučí.

Slavia si může vše prohrát jedině sama. Když před koncem poločasu dýmovnice z kotle zahalí stadion dusivým mrakem a rozhodčí utkání přeruší, mnohým zatrne. Hlasatel marně vyzývá, ať lidé zápas nepokazí. Ani domluva kapitána nic nezmůže. To až vítr, který kouř rozežene.

Dál už vše běží klidně. Slavia přidá další dva góly. Pořadatelé si poradí i s nedočkavými fanoušky, kteří zaplnili atletický ovál podél hrací plochy. Na ni ale vběhnou až po závěrečném hvizdu. Rozhodčí prchá do šatny, hráči slaví s lidmi v jednom davu. Že nejsou v Edenu nikomu nevadí. „I tady to je bomba,“ jásá záložník Josef Hušbauer.

Zaděláváš si na neúspěchy, varoval Škorpil

Před týdnem musel jeho a další hráče Šilhavý utěšovat. V Mladé Boleslavi byli slávisté dvě minuty od titulu, když najednou přišla zpráva o výhře Plzně. Euforie byla pryč. „Přicházím z kabiny, kde to nevypadá jak po výhře,” popisoval tehdy kouč zklamání.

Teď, když vyprávěl o soudržném kádru stojícím za úspěchem, přišla kabina za ním. Mluvčí klubu Michal Býček nejprve hluk blížící se zvenčí k tiskovému středisku přisuzuje neukázněným fanouškům a posunky dává kolegům najevo, ať zavřou dveře a nikoho dovnitř nepouští. Když zjistí, že hráči přišli Šilhavého zmáčet vodou a pivem, raději rychle uklízí ze stolu mikrofony.

480p 360p 240p
Šilhavý pod vodopádem! Hráči Slavie ho zlili na tiskové konferenci

„Tak to asi ukončíme,” směje se mokrý trenér. Poté ještě chvíli odpovídá na otázky. Vypráví o dalších oslavách, na které se s týmem přesune do Žlutých lázní, o nenaplánované dovolené, i o tom, jak mu šéf klubu Jaroslav Tvrdík při přijetí říkal, že ho ve Slavii nečeká nic jednoduchého.

Teď s ní slaví titul a doufá, že ji za pár měsíců dovede do milionářské Ligy mistrů. „Ale jak říkal trenér Ladislav Škorpil ‚Každým úspěchem si zaděláváš na další neúspěchy.’”

Jestli si na ně zadělal i poslední květnovou sobotu, zjistí později. Nyní je šampion. A třeba se konečně vyspí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1