Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První rozhovor s italským trenérem Sparty. Přesvědčil mě Křetínský, Rosický nám ještě pomůže

První rozhovor s italským trenérem Sparty. Přesvědčil mě Křetínský, Rosický nám ještě pomůže

Nepočítáme-li Slováky, bude Andrea Stramaccioni teprve čtvrtým zahraničním trenérem v nejvyšší české soutěži, přičemž jeho tři předchůdci v ní žádný významný otisk nezanechali. Jedenačtyřicetiletý Ital však věří, že se mu podaří zlověstnou tradici i díky spolupráci s majitelem Sparty Danielem Křetínským zlomit. „Pro trenéra představuje takový prezident s jasnými názory velkou výhodu,“ říká rodák z Říma ve svém vůbec prvním rozhovoru pro česká média.

Dostal jasné zadání: vrátit na Letnou titul a Ligy mistrů. A k tomu samozřejmě taky super podmínky, třeba na mzdu svou a svých šesti italských spolupracovníků dostal 40 milionů korun netto ročně. Bývalý kouč milánského Interu či Panathinaikosu však z náročných cílů ani jazykové bariéry strach nemá. „Musíme se vrátit k tomu, aby Sparta byla úspěšná, vítězná. Ale vím, že to nebude snadná cesta, protože nyní tým skončil třetí s desetibodovou ztrátou, takže je jasné, že zde něco nefungovalo,“ říká Andrea Stramaccioni.

Byl jste překvapen nabídkou Sparty?

„Ano. Začali jsme se o tom bavit téměř před dvěma měsíci, na začátku šlo jen o iniciativu ze strany Sparty. Já jsem v té době jednal s jiným italským klubem. Ale musím být upřímný - když jsem potkal pana Křetínského, Sparta se pro mě stala prioritou, protože byl velmi přesvědčivý, ambiciózní a především měl velmi jasné ideje. Můžu říct, že je to velký znalec fotbalu. Pro trenéra představuje takový prezident s jasnými názory velkou výhodu.“

Ten italský klub bylo druholigové Bari, o kterém mluvil váš asistent Roberto Muzzi?

„Ne, ne, byl to klub ze Serie A.“

Kdo ze Sparty vás první kontaktoval?

„Pan Kotalík. Ale rozhodující setkání, které změnilo můj pohled, bylo to s panem Křetínským. A nešlo v něm o peníze, ale o ambice klubu.“

Jak moc se Daniel Křetínský liší od předchozích šéfů klubů, které jste poznal?

„Určitě je mnohem mladší. (směje se) Zažil jsem velké prezidenty, jako byli Massimo Moratti v Interu či patron Pozzo v Udine, pan Křetínský se od nich v první řadě liší svým věkem, myslím, že jsme vrstevníci. Takže komunikace mezi námi byla velmi přímá. Osobně jsme spolu mluvili jednou, pak ještě několikrát po telefonu.“

Takže jedno setkání stačilo?

„Ano, stačilo. Bylo ovšem pořádně dlouhé.“ (směje se)

Sparta mění trenéry často, v poslední sezoně se na její lavičce vystřídali hned čtyři. Co vás přesvědčilo akceptovat její nabídku?

„Pana Křetínského jsem se na časté změny trenérů zeptal a on mi podal své vysvětlení. Ale to samozřejmě zůstane jen mezi námi. Pak už jsme se bavili jen o přítomnosti a hlavně budoucnosti, tedy věcech, které mě zajímají. A věřím, že jsme si padli do oka, že víme, jak by měla naše spolupráce fungovat. Po našem setkání jsem měl v hlavě už pouze Spartu.“

Zbytek rozhovoru čtěte na webu iSport.cz

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1