Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První velký úspěch biatlonistů v sezoně. Vítková dojela v Oberhofu třetí

První velký úspěch biatlonistů v sezoně. Vítková dojela v Oberhofu třetí

Biatlonistka Veronika Vítková skončila třetí ve sprintu Světového poháru v Oberhofu. Na stupně vítězů v individuálním závodě se vrátila po třech letech. S více než půlminutovým náskokem vyhrála dvojnásobná olympijská vítězka Anastasia Kuzminová ze Slovenska. Před Vítkovou se v závěrečném kole dostala ještě Finka Kaisa Mäkäräinenová.

Vítková se po jedné chybě na střelnici a rychlému běhu postarala o první medailový úspěch pro český biatlonový tým v aktuální sezoně. Na stupně vítězů vystoupila poprvé od února 2015, kdy byla třetí ve vytrvalostním závodě v Oslu. V samotném Oberhofu se mezi tři nejlepší prosadila počtvrté.

Devětadvacetiletá Vítková minula hned první terč, ale pak devětkrát mířila přesně. "Už se mi to letos jednou stalo. Jsem ráda, že to takhle zvládnu po tom, když to nespadne hned na začátku," řekla České televizi.

Po druhé střelbě byla průběžně druhá za Kuzminovou a ještě kilometr před cílem se držela před Mäkäräinenovou. V závěru však elitní finské běžkyni neodolala a v cíli za ní zaostala o téměř pět sekund. „Trošku si myslím, že jsem ze začátku vyjela rychleji, a lehce mi ke konci chyběly síly,“ poznamenala.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Celkově se ale na trati cítila výborně. „Myslím si, že příprava se přes Vánoce povedla,“ poznamenala. Na rozdíl od zbytku českého týmu měla i vstup do sezony lepší než v předchozích dvou ročnících SP. „Bylo vidět, že konkrétně já nejsem špatně připravená. Krůček po krůčku to šlo kupředu a dneska to skončilo na stupních vítězů. Jsem úplně nadšená,“ dodala.

Průběžné vedení v celkovém hodnocení Světového poháru si upevnila slovenská reprezentantka s ruskými kořeny Kuzminová, která rovněž jednou chybovala a měla nejrychlejší běžecký čas. Vyhrála potřetí v sezoně.

Desátá skončila další Češka Eva Puskarčíková. Nakonec měla také pouze jednu chybu při střelbě, i když po úvodní položce absolvovala dvě trestná kola. Jeden ze zasažených terčů se totiž zřejmě kvůli technické závadě nesklopil, což reklamoval trenér Zdeněk Vítek. Uspěl a Puskarčíkové bylo od času odečteno 27 sekund za trestné kolo, které absolvovala navíc.

Stejně dopadla i Lucie Charvátová, která na problematickém stavu číslo sedm odstřílela ještě před tím, než rozhodčí závadu potvrdili. Přesto se čtyřmi chybami obsadila až 71. příčku.

Do sobotního stíhacího závodu z českých reprezentantek postoupila ještě Jessica Jislová, která obsadila 43. příčku. V pátek je v Oberhofu na programu sprint mužů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1