Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Radši nemluvit. Je to obrovské zklamání,“ smutní Sáblíková. „Bramborovou placku“ opláče

„Radši nemluvit. Je to obrovské zklamání,“ smutní Sáblíková. „Bramborovou placku“ opláče

Své první vystoupení na olympijských hrách v Pchjongčchangu hodnotí rychlobruslařka Martina Sáblíková jako velké zklamání. Třicetiletá česká reprezentantka skončila čtvrtá v závodu na 3000 metrů. Neobhájila tak stříbro z předešlých her v Soči a nerozšířila sbírku pěti olympijských medailí.

„Radši nemluvit. Je to obrovské zklamání. Nemohu říct nic jiného. Po zlatu z Vancouveru a stříbru ze Soči je čtvrté místo... Nebylo to daleko, ale na víc to prostě dneska nebylo, byť jsem počítala, že mohu být až osmá. Čtvrté místo mrzí asi nejvíc. Snažila jsem se v závodě udělat, co jsem mohla, ale bohužel,“ uvedla zklamaná Sáblíková.

Rodačka z Nového Města na Moravě zajela v Kangnungu čas 4:00,54 a nestačila na trojici Nizozemek v pořadí Carlijn Achtereekteová, Ireen Wüstová a Antoinette de Jongová. „Čas je dobrý, ten beru všema deseti. Myslím, že to byla nejlepší trojka v aktuální sezoně. Cítila jsem se při jízdě dobře. Nemohu říct, že bych udělala nějakou chybu nebo bych mohla někde víc zabrat. Prostě to jenom nestačilo,“ pokrčila rameny Sáblíková.

Zpětně i těžko hledala místa, kde nabrala rozhodující ztrátu. „Možná mezi prvním a druhým kolem. Kdybych tam ztratila méně, mohlo se to vyvíjet jinak. Pak by třeba ty dvě desetinky skákaly na každém kole. Ale to je kdyby. Já jsem opravdu dělala, co jsem mohla. Víc to nešlo,“ uvedla svěřenkyně trenéra Petra Nováka.

Sáblíková měla před olympiádou velké problémy se zády a dva měsíce prakticky nemohla trénovat. Na to se ale nechtěla vymlouvat. „Holky jely skvělé závody. Kdybych zopakovala čas z minulého roku, kdy tu bylo mistrovství světa, 3:59,65, byl to bronz. Ale to je kdyby,“ řekla Sáblíková. Dnes ji navíc záda vůbec nelimitovala. „Ne, ne. Záda s mým výkonem neměla nic společného. Ta grimasa, kterou jsem udělala po projetí cíle, byla reakcí na čtvrté místo, které jsem viděla u svého jména,“ přiznala.

Na olympijských hrách skončila Sáblíková čtvrtá podruhé v kariéře. Při své premiéře pod pěti kruhy v Turíně 2006 skončila těsně pod stupni vítězů v závodu na 5000 metrů. „Ta čtvrtá místa se srovnávají velice špatně, po projetí cílem mi nebylo moc dobře. Pak jsem řekla trenérovi, ať na mě chviličku nemluví. Upřímně, měla jsem slzy na krajíčku. Chtěla jsem si placku vybojovat,“uvedla Sáblíková. Před dvanácti lety čtvrté místo obrečela a stejné to zřejmě bude i nyní. „Půjdu na doping, pak si, myslím, trošku pobrečím a uvidíme, co bude dál,“ řekla.

Sáblíkovou v Pchjongčchangu čeká ještě závod na 5000 metrů, ve kterém bude obhajovat zlato ze Soči a Vancouveru. „Na to teď nemyslím. Ale když jsem sundala brusle, tak mi Petr hned říkal, že kola byla dobrá, že jsem nevykápla a držela jsem to až do konce,“ dodala Sáblíková, která prakticky jistě vynechá pondělní start v závodu na 1500 metrů.

Pořadí zemí podle získaných medailí >>>

Kdo z Čechů hraje o další medaile? >>>

Tabulka s kompletním programem ZOH 2018 >>>

Hokejový program na ZOH 2018 >>>

Online hokejové přenosy >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1