Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rosického loučení na deštivé Letné. Bojoval se slzami: Takhle to mělo skončit

Rosického loučení na deštivé Letné. Bojoval se slzami: Takhle to mělo skončit

Do ruky si vzal mikrofon, prošel špalírem zářivých hvězd současnosti i minulosti a zamířil si to přímo do středu hrací plochy. Vyprodaná Letná byla na nohou, freneticky bouřila. A Tomáš Rosický, jeden z nejgeniálnějších fotbalistů české historie, věděl, že tentokrát je to opravdu naposledy. Když promlouval k ochozům, hlas se mu chvěl. Ale nezlomil se. „Díky za všechno. Přesně takhle to mělo skončit,“ znělo poselství bývalého záložníka Sparty, Dortmundu a Arsenalu na závěr jeho rozlučkového manifestu.

Počasí si v sobotu odpoledne řeklo svoje. Díky průtrži mračen a bouřce musela být rozlučka Tomáše Rosického s úžasnou kariérou o hodinu odložena. Na kouzlu jí to ovšem nijak neubralo. S výjimečným hráčem se přišla rozloučit vyprodaná Letná, přímo na trávníku pak „Rosovi“ tleskali třeba Robin Van Persie, Cesc Fábregas, Jan Koller nebo Petr Čech.

Nechyběla ani nejbližší rodina. Manželka Radka, synek Tomík, rodiče, starší bratr Jiří. „Bylo to super, že tam můj kluk mohl být se mnou. To samé i moje rodina, která mě podporovala po celou kariéru. Moc jsem si to užil,“ prohlásil na tiskové konferenci Rosický. V pozici hráče pro něj byla tou definitivně poslední.

Velkolepé loučení máte za sebou. Jak jste si ho užil?
„Užili jsme si to moc. Byl to pěkný zážitek. Samozřejmě nám to trochu na začátku zkazilo počasí, bylo to těžké. Tím víc bych chtěl poděkovat lidem, bylo pro ně strašně složité tam zůstat, celé se to o hodinu posunulo. Pro mě i všechny další kluky to ale byl krásný zážitek. Užili jsme si to tak, jak jsme si plánovali.“



Nebál jste se, že veškerá ta práce a zařizování všeho potřebného přijde vinou počasí vniveč?
„To víte, že bál. Blesklo mi to hlavou, když jsem viděl ty prchající lidi v dešti. Pak se objevovaly názory, že to třeba znamená, abych nekončil. To jsem ale zavrhnul asi po sedmi minutách hry (směje se). Hlavně kvůli těm lidem jsem moc chtěl, aby se to všechno povedlo.“

Jak na opožděný začátek reagovali spoluhráči?
„Kluci byli skvělí, obě dvě kabiny. Chtěli hrát a neustále opakovali, že jim déšť nevadí. Kvůli bouřce a bleskům to nešlo. Samotný liják by klukům určitě nevadil.“

Čtěte pokračování rozhovoru a koukněte na videa na iSport.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1