Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové otevřeli fotbalový šampionát výhrou 5:0 nad Saúdskou Arábií

Rusové otevřeli fotbalový šampionát výhrou 5:0 nad Saúdskou Arábií

Fotbalisté domácího Ruska v zahajovacím utkání mistrovství světa porazili 5:0 Saúdskou Arábii. Zápas na moskevském stadionu v Lužnikách, na který poprvé v historii dohlížel videorozhodčí, rozhodl dvěma góly Denis Čeryšev, zbývající branky přidali Jurij Gazinskij, Arťom Dzjuba a Alexandr Golovin.

Domácí trenér Stanislav Čerčesov prokázal velmi šťastnou ruku, protože Čeryšev i Dzjuba se prosadili poté, co přišli na trávník jako střídající hráči. Rusko díky nim ukončilo sedm zápasů a od loňského října trvající sérii bez vítězství. V dalším utkání nastoupí sborná proti Egyptu, Saúdskou Arábii čeká Uruguay.

Rusové měli od začátku navrch a už ve 12. minutě se ujali vedení. Po centru z levé strany před Gazinským upadl jeden ze stoperů a domácí reprezentant otevřel střelecký účet šampionátu. Záložník Krasnodaru dal první gól v reprezentačním dresu.

Hráči Saúdské Arábie neměli v prvním poločase jedinou střelu na branku, nejblíže byl v 21. minutě Šahláví, jehož pokus skončil těsně vedle. Vzápětí přišel další důležitý moment, když si na druhé straně při sprintu poranil stehenní sval Dzagojev a musel střídat.

Na hřiště místo něj přišel Čeryšev a byl to právě on, kdo ve 43. minutě poslal Rusko do dvoubrankového vedení. Po rychlém brejku sice nedostal od Zobnina dobrou přihrávku, přesto si dokázal přehodit padajícího obránce a i on si připsal první zásah v národním týmu.

Skvěle vyšlo střídání Čerčesovovi i ve druhém poločase. V 70. minutě totiž poslal na hřiště Dzjubu a ten zvýšil na 3:0 po pouhé minutě na trávníku. Prosadil se po centru Golovina, který přesnou přihrávkou připravil už úvodní gól pro Gazinského.

Také u čtvrtého zásahu figurovali střídající hráči. Dzjuba v první minutě nastavení sklepl míč Čeryševovi, který šikovně křížnou střelou šajtlí překonal brankáře Majúfa. Vzápětí se povedenou ranou z přímého kopu z hranice vápna dočkal gólové odměny za dobrý výkon Golovin.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1