Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruští hokejisté si na oslavu zlata na olympiádě zazpívali hymnu, porušili tak pravidla

Ruští hokejisté si na oslavu zlata na olympiádě zazpívali hymnu, porušili tak pravidla

Ruští hokejisté oslavili zisk druhého zlata v Pchjongčchangu po krasobruslařce Alině Zagitovové přímo na ledě po svém. Při medailovém ceremoniálu si z plných plic zazpívali ruskou hymnu, zatímco halou zněla kvůli sankcím vůči ruské výpravě ta olympijská. Kouč Oleg Znarok se přímo na střídačce dočkal prostřednictvím mobilního telefonu gratulace od ruského prezidenta Vladimira Putina.

Kapitán Pavel Dacjuk a spol. dobyli pro sbornou díky vítězné trefě Kirilla Kaprizova do sítě Německa v 70. minutě utkání deváté olympijské zlato. Tentokrát ale jako mužstvo olympijských sportovců z Ruska (OSR), jež mohlo po odhalení rozsáhlého dopingu v ruském sportu startovat v Koreji pouze pod neutrální olympijskou vlajkou a jiným názvem.

Rusové se snažili dosáhnout zvratu alespoň kvůli dnešnímu závěrečnému slavnostnímu zakončení her, aby tak mohli na ceremoniálu pochodovat pod svou vlajkou. Mezinárodní olympijský výbor ale rozhodl, že trest pro ruské olympioniky za dopingový skandál zůstává v platnosti. Naděje Rusů na ukončení suspendace zhatily především pozitivní dopingové testy curlera Alexandra Krušelnického a bobistky Naděždy Sergejevové v průběhu her.

Hvězdný útočník a asistent kapitána Dacjuka Ilja Kovalčuk připustil, že tým byl pro případ výhry dopředu domluvený, že dá ruskou hymnou najevo nesouhlas se všemi okolnostmi, ačkoli jejím zpěvem na sportovišti porušil pravidla o neutralitě. Ta byla nastavena, aby mohli ruští sportovci v Pchjongčchangu vůbec usilovat o medaile.

„Věděli jsme, že to uděláme, když vyhrajeme,“  řekl historicky nejlepší střelec ruského hokeje pod pěti kruhy. „Moc to pro nás znamená, vždyť jsme nevyhráli od olympiády v roce 1992. A to už je nějaká doba... Tohle byl náš sen. A můj sen od mých pěti let, kdy jsem začal s hokejem. Je to skvělé, úžasný pocit,“ dodal Kovalčuk.

„Je to ohromný moment a my jsme všichni moc šťastní. V pondělí budou možná v Rusku prázdniny. Je skvělý pocit, když uděláte něco takového pro svou zemi,“ prohlásil Dacjuk, jenž dal celkovým triumfem se spoluhráči zapomenout na propadák v Soči před čtyřmi lety. Rusové doma moc toužili vyhrát, jenže před Putinovými zraky je už ve čtvrtfinále vyřadilo z bojů o medaile Finsko.

Právě Putin, který je velkým hokejovým fanouškem, byl také prvním gratulantem. Volal brzy po skončení zápasu a trenér Znarok věděl, že telefonát z tohoto čísla musí i přes mimořádné okamžiky přijmout. Bylo patrné, že jeho družný hovor se docela protáhl.

„Volali i premiér Dmitrij Medveděv a předseda Ruského olympijského výboru Alexandr Žukov. Bylo to od nich velmi pěkné, všichni gratulovali," řekl Znarok. "Sloužím vlasti!“ zasalutoval.

Ruští hokejisté se o rozhodnutí MOV dozvěděli krátce před finálovým duelem. „Brali jsme to ale v klidu. Rusko v nás věří. Na těchto hrách jsme i tak byli jako jeden tým, pro který platilo 'jeden za všechny, všichni za jednoho'. A tak jsme také vystupovali,“ doplnil Znarok.

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1