Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Senzační úspěch českých házenkářek. O gól porazily favorizované Rumunsko a jsou ve čtvrtfinále MS

Senzační úspěch českých házenkářek. O gól porazily favorizované Rumunsko a jsou ve čtvrtfinále MS

České házenkářky se v osmifinále mistrovství světa postaraly o velké překvapení, v Lipsku zvítězily nad favorizovaným Rumunskem 28:27. Těsně před koncem rozhodla střelou z pravého křídla Michaela Hrbková. Dalším soupeřem českého týmu bude ve středu vítěz večerního zápasu Japonsko - Nizozemsko.

České reprezentantky postoupily mezi osm nejlepších týmů světa, což je nejlepší výsledek v historii samostatné České republiky. Dosud jím bylo deváté místo z roku 1993.

Český tým byl přitom v utkání outsiderem. Ve skupině B sice vyhrál nad Argentinou a Polskem, potom ale prohrál se Švédskem, Norskem i Maďarskem, takže obsadil poslední postupové čtvrté místo. Rumunky naproti tomu vyhrály skupinu A, ale ani nejlepší hráčka světa Cristina Neaguová nedokázala dovést tým k osmifinálovému vítězství.

Oproti základní skupině v Bietigheimu-Bissingenu byla v Lipsku skoro prázdná hala. Slyšet v ní bylo jen několik desítek rumunských fanoušků. Skóre otevřela nejlepší hráčka světa Neaguová, která dala první čtyři rumunské góly, ale Češky dokázaly vždy na jednobrankové vedení protivníka zareagovat. Prosadily se Ryšánková, Luzumová a několikrát Jeřábková, která se nebála střílet.

V polovině první půle se Rumunky dostaly do dvoubrankového vedení a potom náskok ještě navýšily. Český tým zvolil osobní obranu na Neaguovou, která střílela většinu gólů. Rumunky hrály několikrát v oslabení, ale Češky toho nedokázaly využít a stále prohrávaly o čtyři branky. V závěru poločasu si připsala dva zákroky Kudláčková, přesto její družstvo odcházelo do šaten s výsledkem 14:17.

Ve druhé půli se opět prosadila Neaguová, přestože ji Češky bránily osobně. Potom se ale dvakrát proti pivotce Pinteaové blýskla Kudláčková a manko se snížilo na dva góly. Češky stále nemohly zastavit Neaguovou, která na počátku druhého poločasu dala už desátý gól. Potom ale zahodila sedmičku a národní tým se dostal na kontakt. Sedmičku pak ale neproměnila ani Luzumová.

V hale se začali ozývat fanoušci českého týmu a Ryšánková srovnala stav. Potom ale Rumunky opět utekly na tři branky, přestože hrály často oslabené. Jeřábková se dvakrát prosadila a dala Češkám naději. Její tým chyboval a nevyužil několik šancí vyrovnat, opět ho ale podržela brankářka Kudláčková několika zákroky i chycenou sedmičkou.

Češky tak zásluhou Hrbkové a Malé srovnaly skóre, Jeřábková pak strhla vedení na jejich stranu. Sekundu před koncem za vyrovnaného stavu 27:27 rozhodla o výhře Češek střelou z křídla Hrbková.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1