Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skokan Mazoch se proslavil, když se skoro zabil. Za mytí podlah dostával víc než v reprezentaci

Skokan Mazoch se proslavil, když se skoro zabil. Za mytí podlah dostával víc než v reprezentaci

Seděl na zahrádce před Nadací Jedličkova ústavu na pražském Vyšehradě, kde nyní pracuje, mhouřil oči před ostrým sluncem. Na tváři úsměv, v ruce cigareta, ze které občas zamyšleně potáhl. Možná spíš slastně, prostě jarní pohodička. A pohoda a pozitivní rozpoložení Jana Mazocha, bývalého českého reprezentanta ve skoku na lyžích, neopustila ani v následující hodině. A to jsme v rámci rozhovoru pro Superlife řešili těžký pád, který mu ukončil nejen kariéru, ale málem i život, rozvod a mytí podlah ve skladu na elektrosoučástky.

Na Youtube je videí Mazochova pádu z roku 2007 z polského Zakopaného spousta, každé má vysoko přes 100 tisíc zhlédnutí. Rozjezd, pak ve vzduchu díky silnému poryvu větru ztráta stability a brutální dopad na zmrzlý sníh. K bezvládnému tělu se sbíhají záchranáři. „Dýchá, nedýchá? Žije vůbec?“ Myšlenky měli diváci přímo u můstku i u televizí různé.

Mazoch naštěstí přežil. Tehdy 22letý závodník utrpěl vážný otřes mozku, byl několik dní v umělém spánku. A z pádu, který ho proslavil, si nic nepamatuje. „Je to trošku smutné, skákal jsem od svých šesti let a lidé o mně vědí jen díky tomu, že jsem si rozbil hubu,“ vykládal upřímně vnuk legendárního skokana Jiřího Rašky, držitele zlaté olympijské medaile z roku 1968. Po půlroční rekonvalescenci se rodák z Frenštátu pod Radhoštěm zkusil ke skoku vrátit, ale mělo to jepičí život, kdykoliv na můstku fouklo, dostal strach.

Dnes jsem ten pád zase viděl na Youtube, deset let z té hrůzy nic neubralo. Uvědomujete si, že jste tu teď se mnou nemusel být?

„Máte pravdu, mohl jsem umřít, zachránila mě helma a doktoři. Poprvé jsem ten pád viděl měsíc po něm ve Střešovické nemocnici, napadlo mě jen, že to byla slušná pecka. Celý ten pobyt v Polsku mám kompletně vymazaný, nepamatuji si nic, paměť i mozek byly hodně poškozené. Dodnes mívám bolesti hlavy a brní mě pravá část těla, ruka a noha nejvíce. Jizvy na mozku taky zůstanou asi navždy, ale nestěžuju si.“

Více si přečtěte na webu iSport.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1