Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sláva, tituly, ale i doping a finanční potíže. Příběh Davida Bystroně

Sláva, tituly, ale i doping a finanční potíže. Příběh Davida Bystroně

Na hřišti elegán, s hlavou nahoře dodávající jistotu svým parťákům. David Bystroň pomohl před šesti lety dostat nahoru Viktorii Plzeň, tituly slavil i jako mladík s Baníkem (2004) a v Bulharsku (Levski Sofia). Další fotbalové úspěchy ale stopla dopingová aféra, která Bystroně stála další léta kariéry. Tragický příběh vyústil páteční sebevraždou. Proč si ve 34 letech sáhl na život? Zprávy z jeho okolí mluví o finančních i rodinných problémech, které mohly přispět k velké lidské tragédii.

Tam, kde vkročil do kabiny, přišly i velké týmové úspěchy. David Bystroň v každém celku dokázal hrát nahoře, spoluhráči si ho cenili jako hodného, bezkonfliktního parťáka. Šlo o výtečného fotbalistu, který prošel mládežnickými reprezentačními výběry a vždy patřil mezi klíčové persony týmu.



V roce 2011 prožíval možná nejlepší období profesionální kariéry. V Plzni začal úspěšnou éru, na postu stopera patřil k pilířům celé sestavy. Na jaře s týmem slavil první titul v historii klubu, následovala spanilá jízda až do základní skupiny Ligy mistrů.

Bystroň odehrál všech šest zápasů, obzvlášť ten poslední patřil jemu. Proti AC Milán snižoval v 89. minutě na 1:2 a s týmem slavil i vyrovnání z kopačky Michala Ďuriše a senzační remízu 2:2. Vyprodaný Eden, kde tehdy Plzeň hrála své pohárové duely, dlouhé minuty aplaudoval, nadšený Bystroň mával fanouškům. Tehdy určitě netušil, že západočeský dres v mistrovském utkání oblékl naposledy…

720p 480p 360p 240p
Prokletá Viktorka


Kvůli pozitivnímu dopingovému testu na metamfetamin (látka objevující se například v pervitinu) po utkání s Borisovem přišel dvouletý distanc od UEFA, následovalo rozvázání kontraktu s Viktorií Plzeň. Hráč, který v té době disponoval reprezentační formou, tak padl na úplné dno. Těsně před třicítkou přitom ještě měl mít nejlepší fotbalová léta před sebou.

Celý text si můžete přešíst na webu iSport.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1