Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smůla biatlonistky Vítkové: jela trestné kolo navíc. V cíli to obrečela

Smůla biatlonistky Vítkové: jela trestné kolo navíc. V cíli to obrečela

Na svůj poslední individuální start na olympijských hrách v Pchjongčchangu nebude vzpomínat ráda biatlonistka Veronika Vítková. I přes bolesti zad se dlouho držela v popředí, po třetí střelbě byla v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru dokonce třetí. Při závěrečné položce ale přehlédla, že jí poslední terč trefený na hranu spadl a místo jednoho trestného kola odjela dvě. Propadla se tak až na 14. místo a v cíli měla slzy v očích.

"Když jsem odjížděla ze stavu, viděla jsem, že tam byly dva nespadlé terče. Vždy se otáčím ještě zpět, ale tentokrát jsem to neudělala. Dozvěděla jsem se to až v cíli, že jedna rána spadla," řekla Vítková se slzami v očích České televizi. Když poté o pár minut později přišla mezi novináře, nebyla téměř schopná mluvit.


Chyba v poslední střelecké položce ji mrzela i proto, že již druhý den bojuje s bolestmi zad. "Při tréninku jsem na něco ve stopě najela, když jsme byla ve vajíčku, a škublo to se mnou. Ze začátku jsem se nemohla ani pořádně narovnat," uvedla bronzová medailistka z úvodního sprintu.


Díky péči fyzioterapeuta Romana Karpíška se stav Vítkové zlepšil, ale k ideálu měl daleko. "Nejhorší je to v ležce a ve sjezdech. Nemůžu se pořádně opřít do rukou," vysvětlila, proč v běžecké části závodu za soupeřkami znatelně zaostávala. Při střelbě ale byla dlouho jistá. "První tři (střelecké) položky byly dobré, dobře zvládnuté. Popadalo mi to. První tři rány ve stoje taky spadly...," líčila a jen s námahou zadržovala slzy při vzpomínce na závěr poslední střelby.


Vítkovou by v Pchjongčchangu měly čekat ještě dva týmové starty, v úterý smíšená štafeta a ve čtvrtek štafeta žen. "Snad to dáme do té doby dohromady," řekla rodačka z Vrchlabí, která se před čtyřmi lety v Soči podílela na zisku stříbrné medaile pro Českou republiku ve smíšené štafetě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1