Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sparťan Čermák se opil, sedl za volant a narazil do stromu. Z hořícího auta ho vytáhli na poslední chvíli

Sparťan Čermák se opil, sedl za volant a narazil do stromu. Z hořícího auta ho vytáhli na poslední chvíli

Záložník fotbalové Sparty Aleš Čermák v noci v opilosti naboural. Český reprezentant do 21 let podle Aktuálně.cz nadýchal 1,5 promile alkoholu. S poraněným hrudníkem skončil v nemocnici.

Vážná nehoda se stala krátce před třetí hodinou ranní v Horoměřicích na kraji Prahy. Čermák ve voze Škoda Octavia RS prorazil svodidla a narazil do stromu, automobil poté začal hořet.

"Policisté ještě před odvozem řidiče do nemocnice provedli orientační dechovou zkoušku a ta byla pozitivní. Okolnosti celé nehody jsou předmětem dalšího vyšetřování," uvedla policejní mluvčí. "Alešův zdravotní stav je stabilizovaný, klub ale v tuto chvíli nemůže poskytovat bližší informace," řekl na webu Sparty mluvčí klubu Ondřej Kasík.

Záchranáři podle mluvčí Jany Poštové předali řidiče havarovaného vozu do motolské nemocnice jen pro jistotu. "Na místě nezjistili vážná zranění," řekla mluvčí.

1080p 720p 480p 360p 240p
Fotbalisté psychické problémy skrývají, v klubech chybí pomoc, říká psycholog Šlédr

Bližší informace k Čermákovu zdravotnímu stavu neuvedl ani jeho agent Viktor Kolář ze společnosti Sport Invest. "V současné době je při vědomí a mimo ohrožení života. Vzhledem k tomu, že jsou v plánu další lékařské úkony a vyšetření, nemůžeme zatím Alešův zdravotní stav blíže komentovat. Jsme s ním v úzkém kontaktu a dostane se mu veškeré naší podpory," uvedl Kolář v prohlášení.

Dvaadvacetiletý Čermák v sobotním posledním ligovém kole na hřišti Slovácka (1:1) nastoupil za Spartu na závěrečných pět minut. Talentovaný ofenzivní záložník je v nominaci jednadvacítky na soustředění před červnovým mistrovstvím Evropy v Polsku.

"Něco se k nám dostalo, ale zatím sbíráme informace. Víc se k tomu vedení týmu případně vyjádří v pondělí," řekl ČTK mluvčí jednadvacítky Jaroslav Kolář. "Především ale doufáme, že Aleš bude v pořádku," dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1