Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spor kvůli 100 milionům pro fotbalisty: Uloupli si Pelta, Berbr i Mynář, tvrdí iRozhlas. FAČR zuří

Spor kvůli 100 milionům pro fotbalisty: Uloupli si Pelta, Berbr i Mynář, tvrdí iRozhlas. FAČR zuří

Fotbalová asociace podle nejasných pravidel rozdělila 100 milionů korun z takzvaných loterií za rok 2016. Peníze, které měly jít především na mládežnický sport, zamířily do klubů a regionů vlivných lobbistů, informuje server iRozhlas.cz. Nejvíce si podle něj polepšily krajské svazy Miroslava Pelty a Romana Berbra, statisíce – citelně víc, než srovnatelné celky – získal i fotbalový klub z Osvětiman, který je spojený s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Zmínění odmítají, že by se odehrálo cokoli špatně, a vedení Fotbalové asociace chce za článek po iRozhlasu omluvu.

V roce 2016 – za šéfování Miroslava Pelty – to bylo naposledy, kdy Fotbalová asociace rozdělovala takzvané peníze z loterií. Poté již tyto prostředky putovaly do státního rozpočtu a sport byl financován přímo ministerstvem financí. Jenže před dvěma roky zbývalo k rozdělení 100 milionů korun a jak uvedl Radiožurnál, kraje Miroslava Pelty a Romana Berbra si z nich ukously největší podíl.

Z krajských fotbalových svazů si na největší částku přišel plzeňský fotbalový svaz, který měl získat šest milionů korun. Berbr pro iRozhlas uvedl, že peníze byly mimo jiné určeny na rekonstrukci stadionu v Přešticích, šéf tamního klubu Martin Knopf tuto informaci popřel. Kraj podle něj neměl s rekonstrukcí nic společného.

Liberecký krajský svaz, kterému šéfoval Miroslav Pelta, získal přes dva miliony korun. Policií stíhaný funkcionář se k podrobnostem rozdělování financí odmítnul na dotaz novinářů s odkazem na své obvinění vyjádřit.

Podle veřejnoprávního rozhlasu přitom není zcela jasné, podle jakých pravidel se prostředky přidělovaly. Někteří členové výkonného svazu pro iRozhlas anonymně uvedli, že žádná oficiální pravidla neexistovala. FAČR podle veřejnoprávního média klíč pro rozdělení peněz tají.

Proti zveřejněným informacím se posléze ohradila Fotbalová asociace ČR, která svého místopředsedu Berbra hájí. Článek rozhlasu se podle ní „v celé řadě bodů nezakládá na pravdě“ a dezinformuje. 

Zmíněné skutečnosti vedou vedení FAČR k jasnému závěru, že článek (...) nepravdivě informuje o zčásti zcela veřejně dostupných faktech. Navíc poškozuje dobré jméno II. místopředsedy FAČR pana Romana Berbra, vedení FAČR obecně a vyvolává neoprávněnou dezinformační paniku před páteční důležitou Valnou hromadou FAČR,“ stojí na webu asociace, která proto po autorce požaduje omluvu. Rozhlas naopak rozporuje některá tvrzení, o která asociace své závěry opírá.

800 tisíc do Osvětiman

Samostatnou kapitolou kauzy je financování fotbalového klubu v Osvětimanech, kde působí i hradní kancléř Vratislav Mynář. Klub získal 800 tisíc korun, řádově více, než jiné kluby srovnatelné velikosti.

Z dokumentů fotbalové asociace vyplývá, že ostatní kluby, jež hrají na výkonnostní úrovni Osvětiman, rozhodně takové štěstí neměly. Peníze jich dostalo jen několik a řádově šlo o desítky tisíc korun,“ popisuje situaci iRozhlas.

„Já nevím. To se musíte zeptat toho, kdo to rozděloval. Já se sem chodím poveselit za panem jednatelem a starostou,“ odpověděl novinářům Radiožurnálu Mynář. Odmítl, že by sehrál roli fakt, že sedí ve výkonném výboru TJ Osvětimany. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1