Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sportovci nechtějí konec Valachové. Ministryně je ale odhodlaná předat premiérovi demisi

Sportovci nechtějí konec Valachové. Ministryně je ale odhodlaná předat premiérovi demisi

Národní rada pro sport vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby nepřijal demisi ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD). Tu postoj sportovců překvapil. Demisi má připravenou a chystá se ji odpoledne předat premiérovi. Valachová v úterý oznámila, že rezignuje k 31. květnu, aby převzala politickou odpovědnost za kauzu ovlivňování sportovních dotací, kvůli níž je ve vazbě její bývalá náměstkyně Simona Kratochvílová.

Národní rada pro sport spontánně ministryni absolutně podpořila, řekl novinářům po jednání předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. „Paní ministryně, tak jak to my vnímáme, ve finále doplatila na to, že se snažila ve financování sportu nastavit naprosto jasná a pevná pravidla rozdělování peněz, kde by vlivy jednotlivců byly minimální. Z hlediska nastavení prostředí ve sportu jsme přesvědčeni, že jednala velmi dobře a kulturu ve sportu posunula kupředu, i když to dneska tak nemusí vypadat,“ uvedl.

Sportovci nechtějí, aby Valachová ve funkci skončila. „Národní rada pro sport mě jednohlasně pověřila k tomu, abych vyzval premiéra republiky, aby nepřijímal demisi paní mistryně. Myslíme si, že by bylo velmi dobře, aby paní mistryně svoji misi dokončila,“ prohlásil Kejval.

Valachová neví, zda postoj sportovců na jejím odchodu něco změní. „Já se přiznám, že jsem moc neměla čas nad tím ani přemýšlet, protože sama jsem byla překvapená tou situací. Já budu s panem premiérem mluvit dnes odpoledne. Já to nechci v tuto chvíli komentovat. Mám demisi připravenou a podám ji panu premiérovi,“ řekla.

Valachová v úterý ohlásila svou rezignaci s vysvětlením, že nechce dávat ministru financí Andreji Babišovi (ANO) záminku k odvádění pozornosti od jeho problémů a útokům na ČSSD. Její bývalá náměstkyně Kratochvílová je podezřelá, že se se šéfem fotbalového svazu Miroslavem Peltou domlouvala na rozdělování investičních dotací.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1