Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strýcová vydřela vítězství proti Siniakové. V semifinále Prague Open možná narazí na Plíškovou

Strýcová vydřela vítězství proti Siniakové. V semifinále Prague Open možná narazí na Plíškovou

Tenistka Barbora Strýcová vydřela postup do semifinále turnaje WTA v Praze. Nasazená trojka potřebovala dvě hodiny a 40 minut, aby porazila 6:3, 5:7 a 6:3 krajanku Kateřinu Siniakovou a poprvé si zahraje na J&T Banka Prague Open na antuce ve Stromovce mezi nejlepšími čtyřmi.

Druhou Češkou v semifinále se může stát Kristýna Plíšková, která hraje s Brazilkou Beatriz Haddadovou Maiaovou, až 144. hráčkou žebříčku WTA.

Strýcová v úvodu duelu dominovala, po 17 minutách vedla 4:0 a málokdo by si vsadil, že se bude hrát ještě dlouho. Ve druhém setu ale Siniaková hru vyrovnala. Za stavu 4:3 pro Strýcovou si Siniaková nechala obvázat pravý stehenní sval a poté zvládla koncovku druhé sady.

Ve třetím setu rozhodla Strýcová brejkem na 4:2 a zápas ukončila se štěstím při třetím mečbolu. Až hlavní rozhodčí při něm musela potvrdit aut po úderu Siniakové. „Ve třetím setu jsem byla trošičku aktivnější a šla jsem si pro to,“ řekla Strýcová, která oplatila Siniakové předloňskou porážku ze stejné fáze turnaje.

V semifinále se jednatřicetiletá Strýcová střetne s německou kvalifikantkou Monou Barthelovou (82. v žebříčku WTA), s kterou má bilanci 3:3, ale poslední tři zápasy vyhrála. „Výhra ve čtvrtfinále mi dala sebevědomí, ale v dalším utkání musím hrát zase o něco líp. S Monou se známe, dobře čte hru a já musím hrát pestře,“ řekla Strýcová.

V semifinále je letos již potřetí (Sydney a Biel), ale do finále ještě nepostoupila. Pokud by to dokázala v Praze, zahrála by si o titul na okruhu WTA znovu po sedmi letech. V roce 2010 hrála na Štvanici své první velké finále dvouhry a Maďarce Ágnes Szávayové tehdy podlehla ve třech setech.

Už v pátek je na pořadu finále čtyřhry a je jisté, že bude mít českou vítězku. Bývalá deblová světová jednička Květa Peschkeová si společně s Němkou Lenou Grönefeldovou zahraje o titul buď proti českému páru Siniaková, Lucie Hradecká, nebo česko-americké dvojici Renata Voráčová, Raquel Atawová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1