Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švýcarsko chce projít do čtvrtfinále. Naposledy v něm bylo před 64 lety

Švýcarsko chce projít do čtvrtfinále. Naposledy v něm bylo před 64 lety

Fotbalisté Švýcarska čekají dlouhých 64 let na postup mezi osm nejlepších celků na velkém turnaji. Naposledy byli ve čtvrtfinále na mistrovství světa 1954, od té doby na MS i ME vypadli buď ve skupině, nebo čtyřikrát v osmifinále. Další možnost utnout čekání mají v úterý, kdy v Petrohradu od 16:00 změří v osmifinále světového šampionátu síly se Švédskem.

„Před dvěma roky jsme nezvládli osmifinále na mistrovství Evropy, ale nad tím nepřemýšlíme. Neřešíme, že se nám osmifinále nedaří. Přemýšlíme jen nad Švédskem,“ řekl brankář Yann Sommer.

Švýcarsko, jež prošlo ze skupiny spolu s Brazílií na úkor Srbska a Kostariky, si ale bude muset poradit s pevnou švédskou defenzivou, kterou v posledních pěti zápasech překonali jen Němci. „Každý hráč na hřišti je obránce. Začíná to od útočníků, kteří odvádějí skvělou práci. Každý musí spolupracovat s ostatními bez ohledu na soupeře,“ řekl trenér Janne Andersson.

 

Naopak Švýcaři mohou mít s defenzivou problém, protože jim vypadla kvůli žlutým kartám celá pravá strana obrany v podobě beka Stephana Lichtsteinera a stopera Fabiana Schära. Zdravotní potíže pak má levý záložník Steven Zuber. Místo něj by měl hrát Breel Embolo, který během pauzy před osmifinále odletěl domů k porodu dcery. V sobotu se vrátil a rád by si pobyt v Rusku ještě prodloužil.

„Načasování porodu bylo ideální. Ale teď doufám, že se nebudu do Švýcarska zase rychle vracet. V osobním životě jsem teď dosáhl toho nejlepšího a chci něčeho dosáhnout i tady v Rusku,“ řekl Embolo. „Švédsko je silný protivník, ale my jsme připraveni konečně projít do čtvrtfinále,“ dodal.

Švédsko se také potýká s citelnou ztrátou středního záložníka Sebastiana Larssona, kterého by měl nahradit Gustav Svensson. Ten ho střídal už v předchozím duelu s Mexikem, kdy se Larsson zranil.

Obě nedělní osmifinále rozhodly až pokutové kopy, soupeři se proto připravují i na tuto variantu. „Kdyby došlo na penalty, byla by to pro nás nová situace,“ připomněl trenér Andersson, že Švédsko naposledy na velkém turnaji kopalo penalty na ME 2004. „Nijak speciálně je netrénujeme. Já však hráče během posledních let při penaltách sledoval, aniž by to věděli, a mám v hlavě, kdo by šel kopat,“ dodal.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1