Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Tak už se sakra raduj!“ volali na něj. Krčmář nechtěl stříbru věřit, aby nic nezakřikl

„Tak už se sakra raduj!“ volali na něj. Krčmář nechtěl stříbru věřit, aby nic nezakřikl

Druhý závod na olympiádě v životě… a hned stříbro. Biatlonista Michal Krčmář vybojoval na olympiádě v Pchjongčchangu druhou medaili pro české barvy a po závodě z toho byl doslova v šoku. „Strašně se to ve mně přelévá a nedokážu to úplně vstřebat. Za těch šest let jsem byl zatím jen třetí v Ruhpoldingu a ve sprintu snad jen dvakrát v desítce. Je to nepochopitelné,“ netajil se Krčmář. Ale příjemně nepochopitelné.


Navíc je vidět, jak je to pro vás emotivní. Pořád, když o tom mluvíte, lesknou se vám oči, že?

„Já tomu pořád nemohl uvěřit. I Jura (Hamza) mi ještě během závodu říkal: Tak už se sakra raduj, ukaž emoce. A já říkal: Ne, dokud nebudou všichni v cíli, nic neukážu, aby se mi to nevrátilo. Já si i zašantročil číslo do tašky, abych nic nezakřiknul… Ale pak ty emoce přišly a teď když o tom zase mluvím, trochu se mi to vrací. Tak snad to ustojím.“

Bojujete…

„Ono je to zadostiučinění celému týmu. Nevím, jestli jsem víc šťastnej za sebe nebo za tým. Já za tím vidím práci tolika lidí, a to mě na tom hřeje nejvíc. Nechci říkat, že je to můj výsledek. Tohle je náš výsledek. Ač tu teď stojím já, ty roky předtím tam byli Ondra, Michal, Jarda. To jsou teď jména, která jsem schopný říci, protože u nich jsem viděl, jak se člověk má drát nahoru. Viděl jsem i chyby, které kluci dělali. A Ondra Rybářů mi vždycky říkal: Nekoukej se jen na to dobré, sleduj i to špatné a to nedělej. I když těch dobrých věcí bylo víc.“

Před rokem vám Fourcade popřál, ať si stupně užijete. Jak to teď vnímáte, že jste před ním?

„No, ale úplně daleko není, v prvním kole stíhačky pojedeme spolu. Vždycky se říká, že olympiáda je plná překvapení a teď jsem asi jedno z nich. Nebylo to tak, že bych šel do toho závodu s nějakým super pocitem, to fakt ne. Pral jsem se střelbou – jednak kvůli větru a i tíze okamžiku. Byl jsem sevřený. Až v sobotu na tréninku přišel takový zlom, kdy jsem si sám sobě vynadal a trenéři se tomu zasmáli a souhlasili. A teď se mi povedlo dostat do svého transu, ve kterém jsem byl schopný závodit sezony předtím, kdy jsem nevnímal absolutně nic, jen to, co člověk má. To se mi povedlo.“

 

Pořadí zemí podle získaných medailí >>>

Kdo z Čechů hraje o další medaile? >>>

Tabulka s kompletním programem ZOH 2018 >>>

Hokejový program na ZOH 2018 >>>

Online hokejové přenosy >>>


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1