Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Triumfální návrat tenisového krále. Federer je opět světovou jedničkou, nejstarší v historii

Triumfální návrat tenisového krále. Federer je opět světovou jedničkou, nejstarší v historii

Švýcarský tenisový fenomén Roger Federer je po pěti letech opět světovou jedničkou a ve věku 36 let a šest měsíců zároveň i nejstarší v historii. Po postupu do semifinále turnaje v Rotterdamu vystřídá v čele žebříčku momentálně zraněného Španěla Rafaela Nadala.

„To, čeho jsem dnes dosáhl, je pro mě pravděpodobně to nejdůležitější. V mém věku to znamená o to více tvrdé práce. A o to více vytrvalosti,“ řekl na kurtu po dlouhých ovacích fanoušků.

Dvacetinásobný grandslamový vítěz Federer v minulém týdnu přijal od pořadatelů halového turnaje v Rotterdamu divokou kartu s jediným cílem: projít nejméně do semifinále a dobýt znovu tenisový trůn. Dnes se mu to povedlo poté, co porazil domácího Nizozemce Robina Haaseho 4:6, 6:1 a 6:1.

Až v pondělí ATP nový žebříček zveřejní, zahájí na první pozici Federer celkově rekordní 303. týden. Naposledy pořadí vévodil na konci října 2012, poprvé pak už před čtrnácti lety, v únoru 2004.

Dosud nejstarší jedničkou byl v sezoně 2003 tehdy třiatřicetiletý Andre Agassi. Ještě jeden rekord si dnes rodák z Basileje připsal: pět let a 106 dnů je totiž historicky nejdelší pauza mezi kralováním jednoho tenisty.

Letos Federer ještě neprohrál. Na okruhu ATP už má deset vítězných zápasů, včetně Hopman Cupu dokonce čtrnáct. Na turnaji v Rotterdamu může navíc vybojovat už 97. titul ve dvouhře.

„Děkuju svému týmu, manželce i dětem - bez vás všech by tohle všechno nebylo možné,“ dodal Federer, ale tentokrát slzy zadržel. Na rozdíl od Melbourne, kde ho fanoušci před necelým měsícem při převzetí trofeje na Australian Open dojali ještě víc.

V semifinále ho v sobotu bude čekat buď Ital Andrea Seppi, nebo Rus Daniil Medveděv. Do hry v Nizozemsku už nezasáhne česká jednička Tomáš Berdych, neboť onemocněl.

Nadal, jenž celkem strávil na prvním místě žebříčku 166 týdnů, se stále zotavuje ze zranění kyčle, kvůli němuž vzdal čtvrtfinále Australian Open. Vrátit na kurty se chce až v přespříštím týdnu na turnaji v Acapulcu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1