Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úplná Potěmkinova vesnice. Rusové před šampionátem skrývají ošklivé domy, místy mizí i celé osady

Úplná Potěmkinova vesnice. Rusové před šampionátem skrývají ošklivé domy, místy mizí i celé osady

Jak se blíží mistrovství světa ve fotbalu, které začne 14. června v Rusku, tím více v ruských městech přibývá zákazů a omezení, upozorňují ruská i zahraniční média. Jak už to v podobných případech bývá, úřady se také snaží zamaskovat vše, co by kazilo příznivý dojem, a tak pod plakáty a za ploty mizí zchátralé domy, místy i celé osady.

„Obyvatelé osady Glebovskij u Moskvy se jednoho rána probudili a zjistili, že před domy jim stojí třímetrový plechový plot, obklopující silnici, po které budou během šampionátu projíždět autobusy s francouzským týmem a novináři,“ vylíčila televize Dožď. Kvůli plotu teď někteří obyvatelé ani nemají přístup k vstupním dveřím do svého domku.

„Nikdo se nás na nic neptal. Úřady tak rozhodly - a hotovo. Ještěže jsem byla doma, podařilo se mi zařídit vchod přes zahradní branku,“ vylíčila jedna z obyvatelek. „Schovali nás za plotem. Proč schovávají domy? Domy jsou takové, jaké jsou,“ zlobila se její sousedka. Teď se tu prý cítí jakoby žila v Černobylu, tedy na místě jaderné katastrofy, odkud se všichni lidé museli vystěhovat.

Osada podle televize ale vypadá zhruba stejně jako v době, kdy ji naposledy navštívili zahraniční hosté - a to bylo v zimě 1941, kdy se němečtí vojáci pokoušeli dobýt Moskvu.

„Vzhled se od té doby příliš nezměnil a zůstalo by tomu tak dalších 77 let, nebýt nového přepadení v podobě mistrovství světa. Co dělat? Stařičký stadion ještě lze dát rychle do pořádku, aby posloužil k tréninkům, ale co se vším ostatním? Řešení se našlo ještě před příjezdem Francouzů,“ poznamenala stanice o důvodech vztyčení třímetrového plotu 'na všech ulicích, vedoucích ke stadionu', aby fotbalisty a novináře uchránila od ošklivého výhledu.

V Nižním Novgorodu se zase rozhodli dvě desítky zchátralých domů v havarijním stavu zakrýt plakáty se zobrazením úhledných staveb, čili 'falešnými fasádami', jak napsal list Moskovskij komsomolec. V Rostově má být takových plakátů s fasádami 250.

„Ruské úřady se nikoliv poprvé snaží před hosty zakrýt výhledy, za které by se styděly. Návštěvy prezidenta Vladimira Putina v regionech jsou často provázeny zoufalými pokusy dát místa do pořádku,“ poznamenal britský list The Times.

„Ve všech městech, kde se šampionát odehraje, zavádějí omezení na vstup, policie hromadně prověřuje obydlí a chytá občany, kteří zde nemají stálé bydliště,“ napsal server Newsru.com. Na jednom ostrově v Kaliningradu, kde kromě fotbalového stadionu jsou i obytné domy, zavedli zvláštní režim, a tak všichni místní potřebují propustky, aby se vůbec dostali domů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1