Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ústavní soud zamítl stížnost ČUS ve sporu s Hušákem

Ústavní soud zamítl stížnost ČUS ve sporu s Hušákem

Ústavní soud odmítl stížnost České unie sportu (ČUS, dříve ČSTV). Ta neúspěšně žádala omluvu a odškodnění za poškození dobrého jména od Aleše Hušáka, někdejšího šéfa společnosti Sazka. Spor tak definitivně končí. Důvody odmítnutí stížnosti jsou formální - advokát nedoložil plnou moc k zastupování. ČTK to řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

Bývalý generální ředitel Sazky měl podle žaloby zaplatit za poškození dobrého jména unie i celého českého sportu dva miliony korun. Městský a Vrchní soud v Praze ale žalobě nevyhověly, jelikož se sportovní unii nepodařilo prokázat, jak Hušák sportovcům poškodil pověst a způsobil škodu. ČUS neuspěla ani u Nejvyššího soudu.

 

Hušák vinu za krach loterijní společnosti Sazka popíral. Podle žaloby se ale v roli šéfa Sazky choval jako diktátor a v podstatě mohl za její krach.

Potíže Sazky začaly stavbou multifunkční arény, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se zvýšil na devět miliard korun. Podle sportovní unie byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu. 

Sportovní svaz si v žalobě stěžoval také na to, že jako většinový akcionář Sazky neměl dostatečné informace o hospodaření loterijní společnosti. Hušák podle žaloby vyplácel mimořádně vysoké odměny nebo plýtval penězi za marketingové a poradenské služby. Za další nepřiměřené náklady žaloba označila útraty za soukromé letadlo, osobního řidiče, kuchaře, sekretářky nebo nákupy pozemků, vinařství či objektů za desítky milionů korun.

 

ČSTV byl většinovým vlastníkem základního kapitálu Sazky v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun. Po krachu firmy svaz za akcie získal 29 milionů korun. Konkurz na Sazku byl vyhlášen koncem května 2011. Firmu získaly skupiny PPF a KKCG, které ve výběrovém řízení nabídly nejvyšší částku 3,81 miliardy korun.

V dalším soudním sporu chce sportovní unie po Hušákovi 951 milionů jako náhradu škody a ušlý zisk.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1