Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vedení fotbalu se sešlo poprvé po zatčení Pelty. Podívejte se, co všechno zaznělo

Vedení fotbalu se sešlo poprvé po zatčení Pelty. Podívejte se, co všechno zaznělo

Valná hromada Fotbalové asociace ČR se uskuteční v řádném termínu 2. června v Praze. O tom, zda bude volební, rozhodnou samotní delegáti při schvalování programu. Rozhodl o tom výkonný výbor FAČR na mimořádném zasedání kvůli obvinění předsedy Miroslava Pelty a fotbalové asociace v případu možného zneužití dotací z ministerstva školství na sport.

„Musíme dodržovat stanovy, které máme. Valná hromada proběhne úplně v pořádku. Budou-li kandidáti, budeme volit. Pokud nebude zvolen předseda, nebude volen ani výkonný výbor, ale budou voleni členové dalších komisí,“ řekl místopředseda FAČR Roman Berbr na tiskové konferenci.

Dosud jediným oficiálním kandidátem na předsedu je Pelta, který je však od pátku ve vazbě. Přihlášku podal ještě před obviněním. Podle Berbra do páteční uzávěrky přihlášek přibudou další kandidáti. Objevily se prý i návrhy, aby kandidoval on sám.

„Kandidátky na mě jako předsedu na asociaci leží. Otázkou je, jestli je podepíšu. Hledáme i jinou variantu,“ uvedl Berbr. Na dotaz, zda si umí představit Peltovu kandidaturu, řekl: „V tomto momentu je to pro mě složité.“

Pokud by valná hromada rozhodla, že volit nebude, je jednou z variant prodloužení současných mandátů členů výboru až do mimořádné valné hromady. „Určitě by se to muselo upravit ve stanovách, které by hromada musela schválit. Současné stanovy to dle nás umožňují, ale chceme mít stoprocentní právní jistotu, tak chceme v takovém případě předložit drobnou úpravu stanov,“ řekl generální sekretář Rudolf Řepka.

FAČR byla obviněna jako právnická osoba. Stíhána je spolu s Peltou, náměstkyní ministryně školství Simonou Kratochvílovou a bývalým šéfem ministerského odboru Zdeňkem Břízou kvůli zneužití pravomocí úřední osoby, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Asociace jakékoliv provinění odmítá.

„My nyní nenahlížíme do spisu. Nemáme informace, které k tomu vedou. Máme obvinění, ale to jsme museli dostat, protože nás zastupoval předseda. To vychází z nového zákona,“ řekl Berbr. „Asociace si není vědoma provinění a uděláme brutální obhajobu. Najali jsme tři právní kanceláře. Jednu v Ústí, jednu v České Lípě a jednu v Praze. Po nahlédnutí do spisu začneme pracovat. V tuto chvíli to bereme jako jednostranný názor represivní složky. My máme opačný názor a začneme se bránit,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1