Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vítková pojede domů s bronzem a spokojená, další olympiádu už možná nezvládne

Vítková pojede domů s bronzem a spokojená, další olympiádu už možná nezvládne

S bronzovou medailí, kterou má od prvního dne olympiády položenou vedle polštáře, a spokojená odjede biatlonistka Veronika Vítková z Pchjongčchangu. Po dlouho době se těší na týden domů a věří, že se do konce sezony udrží v elitní desítce Světového poháru.

Vítková odstartovala hry báječně, ziskem bronzu ve sprintu. Ve stíhačce pak dojela sedmá, ve vytrvalostním závodu osmnáctá a z hromadného startu vyšla čtrnáctá. V součtu byla pátou nejlepší ženou biatlonových závodů na hrách.

Můžu být jen spokojená, vyjela jsem si svoji první velkou medaili, a to na olympiádě. Pak i v dalších závodech se dalo bojovat vysoko, bohužel jsem si to vždycky nějakou ranou odstřelila, ale to je biatlon. Já jsem ráda, že mám medaili, řekla.

Vytouženou medaili měla po celou dobu olympiády položenou vedle polštáře v olympijské vesnici. Až když jsem se šla fotit, tak jsem ji dala do krabičky.

Má za sebou třetí a nejúspěšnější olympijské tažení. V Soči před čtyřmi lety pomohla smíšené štafetě ke stříbru a sama dvakrát dojela v desítce. V 29 letech je možné, že štafeta žen v Pchjongčchangu, která Češkám nevyšla, by mohla být jejím olympijským loučením.

Nedokážu říct. Myslím, že už čtyři roky nevydržím, ale stát se může cokoliv, pokrčila rameny. Těžko říct. Určitě bude záležet na zdraví, jak to půjde. Myslím, že to půjde sezonu od sezony.

Nyní se především těší po dlouhé době domů. Jedno na co, prostě se těším, řekla. Určitě na přítele Marka Lejska. Na Máru se samozřejmě těším, neviděli jsme se skoro od Vánoc, když nepočítám tři hodiny v Anterselvě, usmála se.

Po návratu domů je připravená, že bude oslavovanou medailistkou. Asi to bude hektičtější, ale nějak to zvládneme, řekla Vítková. Doma ale stráví jen týden a s týmem vyrazí na závěrečné tři díly SP. Určitě bych se chtěla udržet třeba v celkové desítce. Forma je, pořád můžu bojovat o hezké umístění, konstatovala biatlonistka.

Sezonu dokončí s vlastní zbraní, jejíž pažba se ve smíšené štafetě rozletěla na několik kusů. Trenéři ji ale před štafetou žen slepili. Byla jsem v šoku. Nevěřila bych, že v cíli rozmlátím pažbu, ale už je stejná, jako byla, jen má takové lehké jizvy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1