Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vrba se vrací do Plzně. Bývalý kouč reprezentace bude znovu trénovat fotbalisty Viktorky

Vrba se vrací do Plzně. Bývalý kouč reprezentace bude znovu trénovat fotbalisty Viktorky

Pavel Vrba dnes podepsal s vedením Viktorie smlouvu na tři roky, a od nové sezóny tak bude znovu trénovat fotbalisty Plzně. Bývalý reprezentační kouč se vrací po třech a půl letech do klubu, se kterým získal dva mistrovské tituly a dvakrát postoupil do Ligy mistrů. V létě nahradí dosavadního kouče Zdeňka Bečku, který by měl v Plzni pokračovat stejně jako jeho asistent Pavel Horváth. Prvním asistentem Vrby bude bývalý manažer reprezentace Dušan Fitzel.

„Jsem strašně rád, že se nám podařilo s Pavlem Vrbou domluvit na kontraktu na tři roky a že ho mohu znovu přivítat zpět v Plzni. Na spolupráci s ním se strašně těším,“ řekl majitel Viktorie Tomáš Paclík.

„Do konce sezony povedou tým Zdeněk Bečka a Pavel Horváth. Na tom se nic nemění. S oběma Plzeň počítá i do budoucna. Zatím nedošlo k přesnému rozdělení funkcí. Zatím je jisté, že asistenty trenéra Vrby budou Dušan Fitzel a trenér brankářů Martin Ticháček,“ doplnil generální manažer Adolf Šádek.

Třiapadesátiletý Vrba působil v Plzni v letech 2008 až 2013 a pomohl z Viktorie vybudovat elitní český klub, který v posledních šesti sezonách získal čtyři tituly. U prvních dvou byl právě Vrba. V prosinci 2013 zamířil k národnímu týmu, se kterým postoupil na mistrovství Evropy 2016.

Po šampionátu přijal nabídku ruské Machačkaly, kde vydržel půl roku. Po změně majitele, který nastolil úsporná opatření, však v dagestánském celku v prosinci skončil. Od té doby byl bez angažmá. Zájem o něj projevila pražská Sparta, spekulovalo se o nabídkách z Ruska a Polska, nakonec se ale Vrba rozhodl vrátit na místo, kde prožil nejúspěšnější část kariéry.

„Do konce dubna jsem komunikoval s některými zahraničními kluby, ale ke smlouvě to nevedlo. Pak jsem komunikoval se dvěma českými kluby a rozhodl jsem se pro tuto variantu. Rozhodování to bylo těžké. Oba kluby byly v jednání seriózní a obě varianty byly pro mě zajímavé, ale rozhodl jsem se pro Plzeň,“ řekl Vrba. „Jednání se Spartou byla vážná, ale já se rozhodl pro známé prostředí. To bylo pro mě rozhodující. Hodně si však zájmu Sparty vážím,“ dodal.

Vrba patří mezi nejúspěšnější české kouče. Na kontě má šest ocenění pro trenéra roku v rámci ankety Fotbalista roku. Dříve působil také v Baníku Ostrava, u mládežnických reprezentací, v Přerově, Púchově a Žilině, se kterou získal slovenský titul.

„Plzeň potvrzuje dlouhodobě svou kvalitu, hraje o nejvyšší příčky. Klub má ty nejvyšší cíle. A doufám, že úspěchy, které za mé nepřítomnosti pokračovaly, budou nyní pokračovat i po mém návratu. Kdybych nevěřil tomu, že tu mohu být tak úspěšný jako dříve, tak tu nejsem,“ prohlásil Vrba.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1