Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zájem Čechů o MS v Rusko je malý, s nedávným hokejem v Dánsku se poptávka nedá srovnat

Zájem Čechů o MS v Rusko je malý, s nedávným hokejem v Dánsku se poptávka nedá srovnat

Zájem o letenky na mistrovství světa ve fotbale v Rusku je mezi Čechy malý, podle prodejců letenek poptávka vzrostla jen mírně. Svou roli hraje zřejmě to, že se česká reprezentace na šampionát nekvalifikovala. Se zájmem o nedávný hokejový šampionát v Dánsku se proto poptávka nedá srovnat.

Student Agency registruje na červnové termíny šampionátu nárůst zájmu o letenky meziročně asi o osm procent. „Pokud to můžeme srovnat s nedávným mistrovstvím světa v hokeji v Dánsku, tak ten zájem je skutečně malý. Pravděpodobně i kvůli neúčasti české fotbalové reprezentace,“ uvedla ředitelka prodeje letenek Věra Janičinová. Ceny přímých zpátečních letenek na červencové finále MS začínají na 5000 korunách.

Aerolinky Travel Service zaznamenaly po letenkách do Moskvy na toto období zvýšenou poptávku od individuálních cestujících o více než 20 procent. „V porovnání s loňským rokem zaznamenáváme celkově vyšší zájem o lety do Moskvy,“ dodala mluvčí Vlaďka Dufková.

Cestovní kancelář Czech Sport Travel nabízí například zájezd na úvodní utkání Rusko - Saudská Arábie na dny 13. až 15 června za 39.990 korun včetně ubytování, vstupenky a letenky. Zájezd na finále od 14. do 16. července vyjde na 149.900 korun.

CK SLAN tour sice měla nabídku zájezdů před půl rokem v nabídce, pak ale prodej těchto zájezdů ukončila z technických důvodů. „Problémem byla především dostupnost vstupenek a na ně navázané formality s vyřizováním víz,“ uvedl Ladislav Peška z cestovní kanceláře SLAN tour.

Do turnaje, ve kterém se utká 32 národních týmů, se sice Česká republika nedostala, i českých turistů se však mohou dotknout bezpečnostní změny v registracích k pobytu v období 25. května až 25. července. Zatímco fotbaloví fanoušci to budou mít jednodušší, pro ostatní cestující se pravidla zpřísní.

„Čechům, kteří přicestují do Ruska jako diváci v období od 4. června do 15. července, stačí platný cestovní doklad a personifikovaný průkaz fanouška, tzv. FAN-ID. Fanoušci bez víza ale musí Rusko opustit nejpozději 25. července a jejich cestovní pas musí být platný ještě dalších šest měsíců po skončení platnosti FAN-ID,“ uvedl ředitel letenkového portálu Letuška.cz Josef Trejbal.

Turnaj začíná ve čtvrtek 14. června v moskevských Lužnikách zápasem domácího Ruska se Saúdskou Arábií. Hrát se bude na 12 stadionech v 11 městech. Největší je právě stadion v Lužnikách s kapacitou 81.000 diváků. Nejlepší dva týmy z osmi základních skupin postoupí do osmifinále, které začne v sobotu 30. června. Finále je na programu v neděli 15. července rovněž v Lužnikách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1