Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemřela polská atletická legenda Irena Szewińská, olympijská vítězka a světová rekordmanka

Zemřela polská atletická legenda Irena Szewińská, olympijská vítězka a světová rekordmanka
 

Ve věku 72 let zemřela legendární polská atletka Irena Szewińská. Ve sprinterských závodech a skoku do dálky získala sedm olympijských medailí včetně tří zlatých. Jako jediná držela současně světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 metrů. Podle agentury PAP zemřela Szewińská v pátek ve varšavské nemocnici.

„Byla dlouho nemocná, ale v poslední době se cítila dobře. Vždyť nedávno se zúčastnila setkání olympioniků,“ uvedl Janusz Szewiński, manžel a někdejší trenér polské legendy.

Rodačka z Leningradu (dnes Petrohrad) debutovala na olympijských hrách jako osmnáctiletá v Tokiu v roce 1964, kdy získala stříbro v běhu na 200 metrů a dálce a podílela se na vítězství polské štafety na 4x100 metrů. O čtyři roky později v Mexiku vyhrála dvoustovku a byla třetí na poloviční trati. V Mnichově 1972 pak bronzem zkompletovala svou medailovou sbírku z dvoustovky.

V dalším roce se začala věnovat běhu na 400 metrů a v další sezoně jako první žena pokořila hranici 50 sekund. Na čtvrtce držela pět let neporazitelnost. Na olympiádě v Montrealu tuto trať vyhrála ve světovém rekordu 49,28 s více než sekundovým náskokem. Představila se ještě na hrách v Moskvě v roce 1980.

Szewińská byla také pětinásobnou vítězkou mistrovství Evropy, na kterém získala celkem deset medailí. Z halových evropských šampionátů měla po dvou zlatých, stříbrných i bronzových medailích. V roce 1974 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, v evropské sportovní anketě zvítězila dvakrát.

Po skončení aktivní kariéry pracovala jako funkcionářka. Byla členkou Mezinárodního olympijského výboru a místopředsedkyní Polského olympijského výboru, také vedla národní atletický svaz.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232