Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zlatá Ester: Krásně se to poslouchá. Proti Věře Čáslavské jsem ale takhle malinká

Zlatá Ester: Krásně se to poslouchá. Proti Věře Čáslavské jsem ale takhle malinká

Na očích brýle, na tváři úsměv. V ruce snowboard. Ale že by volila nějaká rozjuchaná slova? Ani ni. Ester Ledecká, dvojnásobná olympijská šampionka, to brala s nadhledem. „Ta největší párty skončila v době, kdy jsem projela cílovou páskou,“ říkala 22letá sportovní fenoménka. V pondělí ji fanoušci mohou pozdravit na Staroměstké náměstí…

Jedny Hry. Dvě zlata. Celý sportovní svět se ji klaní. Než přišla mezi české novináře, musela ji z toho už bolet pusa. Ester Ledecká, globální megahvězda. „Ale teď se těším, až si dám jiné než korejské jídlo,“ usmívala se.

Dvojnásobná olympijská šampionka… Jak vám to zní?
„Děkuju, jste fakt skvělí, že jste tady byli a fandili. Pocit je to skvělý, že za sebou mám spoustu povedených jízd na lyžích i na snowboardu. Ale může za to strašná spousta lidí. Mám tým, o který se můžu opřít. Většina lidí je tady, moc jim děkuju. Akorát Erich (Pramsohler – jeden ze snowboardových koučů) tady nemůže být a doufám, že kouká z Itálie na televizi.“



Jistě chcete poděkovat i rodičům…
„Mám tady svoji maminku, která bohužel sem přijela trochu zfetovaná, strašně se bojí letadel a já ji teď celou zpátky budu držet za ruku. (usměje se) Doufám, že si to tu užila a že jsem jí ten strach aspoň trochu vrátila. Že jí snad to lítání naučíme. Že tady mohl bejt můj táta a vidět to… Hele, já jsem řekla táta? To jsem snad ještě nikdy neřekla. To jsou ty emoce. Je toho moc. Musím strašně poděkovat svýmu dědovi a doufám, že ze mě mají s babičkou radost, strašně se těším, až mu zavolám. A všem lidem, co se mnou byli. Jak jsem děkovala na lyžích, musím poděkovat teď Pavlovi Céprovi, co mě v podstatě postavil na snowboard, Vencovi Chlípkovi, Zuze Vojtěchový až teď po Justina a Ericha, co se mnou udělali spoustu práci. Tohle patří jim.

Dojala vás děkovačka od fanoušků?
„Třese se mi brada celou dobu.“

V cíli jste se na svoje poměry docela dost radovala, že?
„Na moje poměry hodně, to je pravda. Já jsem byla strašně šťastná, že se mi to povedlo, už po kvalifikaci jsem byla asi nejvíc dojatá z celého korejského závodu, měla jsem tu možnost jet tady v obou sportech a pak už jsem si říkala, už si to budeš jenom užívat a jezdit, jak jsi zvyklá. A takhle mi to vyšlo.“



Pokračování rozhovoru si můžete přečíst na iSport.cz

Olympiáda 2018: kompletní informace najdete zde >>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1