Al-Džazíra: milovaná a nenáviděná. Proč leží tolika lidem a státům v žaludku?

Jitka Jeníková

Al-Džazíra. Bez ohledu na to, kolik toho o Blízkém východu (ne)víte, je téměř jisté, že tohle jméno jste už někdy slyšeli. A není divu, momentálně totiž tento zpravodajský kanál vysílá do více než 100 zemí světa a počet jeho diváků se odhaduje na 40 milionů. Právě jeho bezpodmínečné uzavření se minulý týden objevilo na třináctibodovém seznamu požadavků, který Kataru předložily Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, tedy země, jež téměř před měsíce zahájily jeho blokádu. Čím to, že jim stanice leží v žaludku natolik, aby se z ukončení jejího vysílání musela stát mezinárodní otázka nejvyšší důležitosti?

Kořeny sporu o al-Džazíru bychom museli hledat v polovině 90. let minulého století. Tehdy obvinila katarská vláda Saúdy z podpory nezdařeného státního převratu. Krátce poté věnoval tehdejší emír Hamad bin Chalífa Ál Sání 150 milionů dolarů na vznik televizní stanice. A tak v roce 1996 začala al-Džazíra měnit obraz arabských médií.

Katarská blokáda na vlastní kůži: Pokus o mezinárodní ponížení se neodpouští

sinfin.digital