Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Arabská digitální revoluce: Mladí chtějí být na internetu vidět, láká je Instagram, Twitter a hlavně YouTube

Arabská digitální revoluce: Mladí chtějí být na internetu vidět, láká je Instagram, Twitter a hlavně YouTube

„Kulluná Chálid Sa’íd!“ hlásala facebooková stránka Wá‘ida Ghoníma, někdejšího marketingového manažera Googlu. Reagovala na další z případů policejní zvůle, jejíž obětí se stal v létě 2010 tehdy osmadvacetiletý Chálid. Bez zjevných důvodů ho na ulici v Alexandrii ubili policisté k smrti. Měli tu smůlu, že je při tom natočil kolemjdoucí na mobilní telefon a video vyvěsil na internet. Po tichých protestech, k nimž Ghoním nejprve vybízel, a po prosincových událostech z Tuniska, přišly na řadu protesty hlasité. Síla sociálních sítí tehdejším vládnoucím režimům v arabském světě, které o jejich existenci nejspíš neměly ani ponětí, vyrazila dech. Přišlo arabské jaro.

Z analýzy toho, jak si sociální sítě v oblasti vedly v loňském roce, kterou sedm let po arabském jaru přinesl Damian Radcliffe s Amandou Lamovou z Oregonské univerzity, je zjevné, že blízkovýchodní region prochází digitální transformací. „Digitální odvětví roste na Blízkém východě rychleji než kdekoliv jinde na světě,“ konstatoval v rozhovoru pro zpravodajský server ZDNet Simon Kemp, zakladatel firmy Kempios věnující se strategickému marketingu. V roce 2016 využívalo v arabském světě sociální sítě 50 % uživatelů internetu. Na příkladu Alžírska, jedné z nejlidnatějších zemí regionu, to pak znamenalo, že během jediného roku přibylo na sociálních sítích šest milionů nových uživatelů.

Lepší pokrytí

Za masovým nárůstem musíme hledat celou řadu faktorů, přičemž jedním z hlavních je čím dál lepší internetové pokrytí, jež vzrostlo od roku 2011 do roku 2017 z 35,6 % na 56,4 %. Pak je tu věkový průměr populace. Na Blízkém východě žije přibližně 400 milionů lidí a téměř 65 % z nich je mladších 30 let, což je největší poměr mladých ku dospělým, jaký dějiny regionu zaznamenaly. Přestože tu má přes smartphony přístup k internetu o něco méně osob, než jaký je celosvětový průměr (50 % proti 53 %), počet zařízení připojených k internetu se podle Foreign Policy během posledních tří let zdvojnásobil a mluvíme teď o 319 milionech smartphonů. Podle odhadů GMSA toto číslo do konce desetiletí vzroste na 65 % a dorovná tak celosvětový průměr.

Oblibě se nejvíc těší aplikace, které umožňují posílání vzkazů a multimediálních zpráv. Nejpopulárnějším sociálním kanálem na základě počtu uživatelů se v loňském roce stal stejně jako v tom předchozím WhatsApp. Navzdory tomu, jak rozšířená aplikace je, nejsou stále některé její funkce dostupné v celém blízkovýchodním regionu. V listopadu 2016 představil WhatsApp jako novou funkci videohovory, nicméně ve Spojených arabských emirátech mají uživatelé smůlu a „s obrazem“ si nezavolají. Omylem si mohli tento prvek vyzkoušet v červnu 2017, kdy byla omezení pro hlasové a videohovory odstraněna. Radost uživatelů však měla krátké trvání a po pár hodinách se vše vrátilo do starých kolejí.

WhatsApp se tak připojil k FaceTimu a Snapchatu, které jsou v SAE taktéž blokované. Stejně tomu bylo od roku 2013 i v Saúdské Arábii, která však 20. září loňského roku veškeré zákazy, jež Komise pro komunikaci a informační technologie původně vydala, zrušila a Saúdové kromě zmiňovaných sítí mohou už půl roku využívat například Skype.

Dostupní a datově úsporní

Novinkou loňského roku je Nimbuzz, aplikace určená pro volání a posílání zpráv, za níž stojí firma Mara Social Media se sídlem v Dubaji. Na Blízkém východě a v Indii má podle oficiální tiskové zprávy Nimbuzz momentálně 200 milionů uživatelů a společnost Mara očekává, že jejich aplikace během dvou let převezme roli jedničky na světovém trhu.

Facebooku přinesl loňský rok smíšené výsledky. Přestože jeho uživatelská základna vzrostla v regionu od roku 2012 o 264 %, v některých zemích podle výsledků výzkumu katarské pobočky Northwestern University jejich počet naopak značně klesl (až o pětinu). Zemí s největším počtem uživatelů v oblasti zůstává se 17 miliony Egypt, zároveň je však trochu paradoxně také zemí, kde FB využívá nejmenší procento populace – facebookový profil má „jen“ 30 % Egypťanů. Jonathan Labin, výkonný ředitel Facebooku pro Blízký východ si však nedělá vrásky, protože uživatelé sahají po dalších nástrojích z produkce Facebooku – podle týdeníku Arabian Buisness zaznamenal 400% nárůst uživatelů Messenger a 40% nárůst Instagram.

Také Twitter se snaží nezaspat a v loňském roce oznámil spuštění „Twitter Lite“, jenž má díky minimalizaci potřebného množství stahovaných dat zpřístupnit aplikaci v zemích, kde je internet v mobilu stále ještě drahou záležitostí. Od listopadu je Twitter Lite k dispozici ve 24 nových zemích včetně Alžírska, Egypta, Izraele a Tuniska. Tento krok koresponduje s obecným trendem, kdy se sociální sítě snaží nabízet své datově úspornější verze.

Twitter nemá v oblibě jen americký prezident, rádi přes něj komunikují se světem (čti voliči) také arabští politici. Z výzkumu, který provedli v centru USC on Public Diplomacy vyplývá, že tamní ministři zahraničí v loňském roce nejčastěji tweetovali o událostech v Sýrii (12,4 % všech tweetů), následně pak téměř shodně o ministerských cestách a o Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (zhruba v 10 % zpráv), přičemž zhruba jedna třetina tweetů byla psaná anglicky a zbytek arabsky.

Gorgeous @littledustmua ❤️❤️❤️ #hudabeautyobsessions palette in Mauve

Příspěvek sdílený Huda Kattan (@hudabeauty),

Další velice oblíbenou sociální sítí v regionu je zmiňovaný Instagram, jejž využívá 63 milionů obyvatel Blízkého východu, kteří tím pádem tvoří celých 10 % z celosvětového počtu uživatelů. Během čtyř let se jejich počet zvýšil ze 7 % (v roce 2013) na 42 % všech osob, které mají v regionu přístup k internetu. V loňském roce se tak mohl Istanbul stát devátým nejčastěji „instagramovaným“ městem světa (po New Yorku, Moskvě, Londýně, Sao Paulu, Paříži, Los Angeles, Petrohradu a Jakartě). Dubaj mezi červnem 2015 a červencem 2016 byla čtvrtým hashtagem nejčastěji označovaným městem. Z blízkovýchodního regionu pochází také nejlépe placená „influencerka“ na světě, jež vévodí prvnímu seznamu boháčů, který Instagram zveřejnil. Je jí Huda Kattan, vizážistka americko-iráckého původu, jež žije v Dubaji. Její profil sleduje 20,5 milionu lidí a za jeden post si účtuje 18 tisíc dolarů.

Důvěřivější než Američané

Podle výročního průzkumu Arab Youth Survey jsou vizuální sociální sítě mezi mladými lidmi čím dál oblíbenějších a denně je používá celá pětina z nich. S tím souvisí také trvající popularita YouTube, na který se denně dívá polovina mladých Arabů. Nejvíce času u YouTube tráví mladí Saúdové ve věku mezi 15 a 24 roky, v průměru jde o 72 minut denně, se zvyšujícím se věkem čas strávený na YouTube rapidně klesá a věkový segment 35 let a více u něj tráví v průměru jen 16 minut denně.

Navzdory éře „fake news“ zůstává důvěra Arabů ve zprávy, které se objevují v masmédiích, vysoká – v jejich pravdivost věří dvakrát víc než třeba Američané. V roce 2016 v průzkumu veřejného mínění, který prováděla společnost Gallup, vyslovilo důvěru v média jen 32 % Američanů, zatímco v Jordánsku, Libanonu, Kataru, Saúdské Arábii a ve SAE to byly minimálně dvě třetiny dotazovaných. Sociálním médiím už však věří podstatně méně lidí – z průzkumu katarské odnože Northwest University vychází přibližně každý druhý.

Oblibě se na Blízkém východě budou nadále těšit platformy, které umožňují okamžitou komunikaci s přáteli, rodinou nebo kolegy z práce. Motivátor a spisovatel Erik Qualman řekl, že není otázkou, zda budeme sociální sítě využívat, ale to, jak dobře je dokážeme využít. Nejzářivější budoucnost na Blízkém východě tak před sebou mají s největší pravděpodobnosti platformy umožňující pracovat s videem, jak dokazují uživatelské statistiky YouTube, protože Arabové videa prostě milují.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1