Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Austrálie chce sledovat šifrované zprávy. Nový zákon má svázat Google i Facebook

Austrálie chce sledovat šifrované zprávy. Nový zákon má svázat Google i Facebook

Technologické společnosti možná budou muset australským vládním agenturám poskytovat přístup k šifrovaným datům. Zákon, který jim to přikáže, připravuje tamní vláda. Jeho cílem je modernizovat zákony pro boj s kriminalitou a terorismem. Dotknout by se měl velkých firem jako Google nebo Facebook.

Australská vláda chce technologické společnosti svázat přísnějšími pravidly. Podle návrhu ministerstva pro kybernetickou bezpečnost by musely australským vládním bezpečnostním agenturám poskytovat přístup ke komunikaci skrze šifrovací aplikace.

Vláda si od kroku slibuje modernější legislativu, která dokáže reagovat na hrozby současného digitálního světa. „Klíčovým bodem je, že musíme modernizovat naše zákony a získat přístup k informacím důležitým pro zadržování zločinců a teroristů, vyšetřování a sbírání důkazů,“ konstatoval ministr kyberbezpečnosti Angus Taylor.

Ten zdůraznil, že současné zákony vznikly před několika dekádami ještě v analogové éře a na současnost, kdy spousta informací proudí právě skrze chatovací aplikace, nedostačují. Vláda proto dle Taylora musí legislativu náležitě uzpůsobit.

Taylor prohlásil, že zákon nebude obsahovat způsoby, jak jej zneužít a neoprávněně se k citlivým datům dostat. Nespecifikoval však nic konkrétního. Není tak jasné, jakým způsobem budou firmy data poskytovat, ani zda je bude vláda nutit do zařízení umisťovat nějaké druhy sledovacích nástrojů.

„Pravděpodobně mluvíme o dohodě s výrobci zařízení, aby v nějaké fázi umožnili agenturám získat přístup k datům. To je důvod, proč by bylo dobré zákon vidět a znát, za jakých podmínek bude přístup udělován. Jde o skutečně vážné sledování, takže by mělo být využito jen v případech napadení a pro národní bezpečnost,“ pravil Nigel Phair z Centra pro internetovou bezpečnost na Univerzitě v Cannbeře.

Australské úřady jsou co do snahy získávat data značně aktivní. Jen ve druhé polovině roku 2017 od nich společnost Apple obdržela 2601 žádostí o přístup do jejích zařízení. Vyhověla 87 případům.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1